Peking - Peking se během několika let změnil k nepoznání, je plný skleněných fasád a moderních forem. Někdy až megalomanské stavby rostly jako houby po dešti, přičemž jejich rozměry mají symbolizovat vzmáhající se velmoc. Mrakodrapy však naráží na kritiku i v samotné Číně, protože kvůli moderně mizí tradiční čtvrti. Jedním z nejviditelnějších symbolů nového Pekingu je sídlo čínské veřejnoprávní televize.
Budova čínské veřejnoprávní televize CCTV za dvacet miliard korun vyrostla za čtyři roky. Mrakodrap vysoký 234 metrů je přímo v srdci místní obchodní čtvrti. Mezi jeho fanoušky patří i Tom van Dillen, manažer, který se v Pekingu usídlil: „Je to velkolepé, hlavně v noci, když se od fasády odráží okolní provoz. Nádherný příklad špičkové architektury.“
Kritici ale mají jiný pohled. Podle nich jsou kontrasty mezi původním a novým městem obrovské.
Nedaleko CCTV stojí další stavba, která má ambici dosáhnout světové proslulosti - čínské Národní divadlo. Investor za něj zaplatil zhruba 7,75 miliardy korun a pro Peking by měl znamenat to samé, co budova opery v Sydney. Také divadlo už našlo svoje kritiky. „Stojí příliš blízko staré zástavbě. Je to velký kontrast, mělo by se to víc oddělit,“ uvedl Zhou Rong, profesor architektury z Univerzity Tsinghua.
Na druhé straně asi nejsledovanější stavbou je v poslední době Národní olympijský stadion. Na jeho stavbu vynaložil stát skoro osm miliard korun a jeho cílem má být ze všech staveb nejvíce symbolizovat novou, modernější Čínu. Na jeho výstavbě se jako architekt podílel také Ai Wei Wei: „Jsem trochu zklamán. Mysleli jsme si, že olympiáda bude vládu víc tlačit i na reformy. Zůstalo ale jen u vizuálního efektu.“
I když olympiáda skončí, stavby zde zůstanou nadále. Díky novým budovám lze o Pekingu mluvit jako o městě, které změnilo svou tvář nejrychleji na světě.
