Praha – Solární elektrárny patří v poslední době ke žhavě diskutovaným tématům. Garantovaná výkupní cena má nezanedbatelný podíl na zdražování elektřiny pro koncové zákazníky. Bouři nevole investorů zase vzbudila blokace připojování nových solárních elektráren do sítě, ke které energetické firmy vyzval správce distribuční sítě ČEPS. Jak se sporná opatření na podporu solární energie do českých zákonů dostala a jaké motivy stály u jejich zrodu? A co přesně pro stát i spotřebitele znamenají?
Jak se solární boom promítne do cen elektřiny?
Elektřinu ze solárních elektráren musí nyní distributoři vykupovat za více než 12 korun za kilowatthodinu, tedy výrazně dráže, než za kolik ji poté prodají. Rozdíl cen se tak patrně projeví v konečných cenách, které distributoři účtují spotřebitelům. Podle nejnovějšího odhadu Energetického regulačního úřadu může od ledna příštího roku elektřina domácnostem zdražit až o 13 procent a firmám až o 18,5 procenta. Podle propočtu společnosti ČEZ se mohou příští rok ceny vzrůst dokonce o 20 procent. Představitelé fotovoltaického průmyslu odhadují zvýšení ceny na pět procent, ke stejné hodnotě se kloní i zástupci ekologických organizací.
Proč nelze výkupní ceny prostě snížit?
Výkupní ceny investorům garantuje zákon, a to po dobu 15 let od uvedení zařízení do provozu. Jejich snížením o víc, než zákon umožňuje (každoročně o pět procent), by se ČR vystavila riziku soudních sporů a arbitráží. Změnu přinesla až vládní novela, kterou sněmovna přijala letos v dubnu. Podle nového ustanovení může úřad snížit výkupní ceny výrazněji u zdrojů s návratností investic kratší než 11 let, avšak poprvé pro zdroje uváděné do provozu v roce 2011.
Proč a jak se vysoké garance do zákona dostaly?
Návrh zákona předložila do Poslanecké sněmovny vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) v listopadu 2003. Norma vznikla ve spolupráci ministerstev průmyslu a obchodu a životního prostředí, které v té době vedli Milan Urban (ČSSD) a Libor Ambrozek (KDU-ČSL). Vláda argumentovala tím, že zákon stabilizuje podnikatelské prostředí a soukromí investoři pomohou státu splnit požadavek EU vyrábět do roku 2010 z obnovitelných zdrojů osm procent veškeré elektřiny.
Sněmovna zákon schválila až v únoru 2005, přičemž jej částečně pozměnila. Z hlediska dnešního problému s vysokými výkupními cenami je podstatná poslanecká změna ustanovení o možnostech regulačního úřadu upravovat výkupní ceny. Pozměňovací návrh omezující možnost úřadu každoročně snižovat výkupní ceny pouze o pět procent (vládní návrh umožňoval snižování o deset procent) předložila poslankyně ČSSD Iva Šedivá a následně i komunista Ladislav Urban.
Pro zákon hlasovala většina poslanců vládní koalice (ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU) a komunistů, proti byli zákonodárci za ODS. Ti mimo jiné argumentovali správou regulačního úřadu, podle které podpora energie z obnovitelných zdrojů bude stát ročně osm miliard korun, tedy 120 miliard korun za 15 let.
Jaká opatření proti růstu cen elektřiny se připravují?
Vláda Petra Nečase (ODS) v polovině září schválila novelu zákona o obnovitelných zdrojích, podle níž se napříště budou zvýhodňovat jen fotovoltaické panely na budovách. Nedávno vláda rozhodla, že slunečním elektrárnám zruší od příštího roku osvobození od daně z příjmu. Energetický regulační úřad zároveň plánuje snížit výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů v příštím roce zhruba o polovinu.
Kdo vlastní největší solární elektrárny?
Podle médií má řada projektů skryté vlastníky, jedním z největších provozovatelů solárních elektráren je však polostátní energetická společnost ČEZ. Ta hodlá do konce roku zahájit provoz ve fotovoltaických elektrárnách o instalovaném výkonu zhruba 107 megawattů, celkem tak bude mít 126 megawattů. ČEZ nakupuje hotové projekty, podle tisku jsou mezi prodávajícími vlivní lobbisté.
„Na solárním byznysu vydělávají miliardy zejména neprůhledné firmy a lidé s úzkými vazbami na politiky,“ napsaly nedávno Hospodářské noviny. Největší solární elektrárna v Česku o výkonu 35 megawatt, která je údajně devátým největším podobným zdrojem energie světa, byla nedávno spuštěna v obci Vepřek na Mělnicku, investor projektu je neznámý.
