Orbán chce hnát expremiéry před soud kvůli dluhu

Budapešť - Maďarská pravicová vláda v čele s premiérem Viktorem Orbánem hledá další páky proti socialistické opozici. Vládnoucí strana Fidesz žádá, aby před soudem stanuli tři ministerští předsedové z let 2002 až 2010 kvůli tomu, že údajně mají na svědomí vysoké zadlužení země, jak uvedla agentura DPA. Stalo by se tak poprvé v demokratickém Maďarsku a Evropě, kdy by politici byli hnáni před spravedlnost kvůli špatné politice.

Podle Orbánova mluvčího Pétera Szijjártóa by kvůli stíhání bývalých premiérů mohly být pozměněny zákony, pokud by to neumožňovala stávající legislativa. Zažalováni by mohli být expremiéři Péter Medgyessy, Ferenc Gyurcsány a Gordon Bajnai, kteří předsedali maďarským vládám v letech 2002 až 2010. Během této doby vzrostl státní dluh Maďarska z úrovně 53 procent HDP na 82 procent. Jejich politika zadlužování je „politickým zločinem“, dodal mluvčí premiéra. Celosvětová globální krize pak Maďarsko přivedla na pokraj bankrotu.

Ovšem renomovaný maďarský expert na trestní právo Peter Hack upozornil, že zpětné trestání by pošlapalo zásadu každého právního státu, podle níž není trestu bez zákona. A v době, kdy byli socialističtí politici u moci, zjevně neexistovala legislativa, podle níž by bylo možné jejich chování trestně stíhat. Podle Hacka však přichází v úvahu stíhání jednotlivých politiků za osobní obohacování a zneužití funkce, což umožňují i současné zákony.

Viktor Orbán
Zdroj: ČT24

Orbánův mluvčí Szijjártó v pondělí plán vlády relativizoval: „Samozřejmě chápu, že rozhodnutí (předchozích vlád) spadají do minulosti (…), tedy nelze vytvářet zákony se zpětnou účinností.“ Podle něj však také není přípustné, aby následky špatné hospodářské politiky minulosti odnesl pouze maďarský lid, a ne politici, kteří jsou za tyto kroky odpovědní.

Přestože zadlužení Maďarska není zrovna malé, zdaleka nepatří mezi nejvyšší v Evropě. Experti uvádějí mezi důvody rostoucího zadlužení absenci reforem nákladného sociálního systému a rozbujelého státního aparátu v posledních 20 letech. V letech 1998-2002 přitom byl poprvé u moci i Fidesz.

Hlavním terčem Fideszu by mohl být expremiér Gyurcsány. Orbán mu dle pozorovatelů stále nemůže zapomenout, že jej Gyurcsányho socialisté ve volbách poráželi. Orbán tak musel dvě legislativní období „zahřívat“ opoziční lavice. Socialisté Orbána viní z touhy po pomstě.

V současnosti je z demokratických zemí znám jiný případ stíhání bývalého premiéra kvůli špatným rozhodnutím v hospodářské politice. Bývalý islandský premiér Geir Haarde čelí obvinění z nečinnosti při finanční krizi v roce 2008, a v červnu proto stanul před zvláštním tribunálem ustaveným parlamentem. Haardemu hrozí dva roky vězení. O dost hůře loni dopadl tajemník severokorejské komunistické strany Pak Nam-ki, kterého režim za nepovedenou revalvaci měny popravil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
před 5 hhodinami

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
včera v 12:23

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025

Cena regulované složky elektřiny pro domácnosti klesne o patnáct procent

Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti od začátku příštího roku klesne o 15,1 procenta. Spotřebitelé tak oproti letošnímu roku za cenu určovanou státem ušetří v průměru 420 korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Stovky korun za megawatthodinu ušetří i větší odběratelé. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Do nových cen už zahrnul úlevu od poplatků za podporované zdroje energie (POZE), kterou v prosinci vláda převedla pod státní rozpočet.
29. 12. 2025

„Čínská Havaj“ chce přilákat zahraniční investice nulovými cly

Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.
29. 12. 2025

Elektřina řadě lidí zlevní. I díky převodu plateb za obnovitelné zdroje na stát

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.
29. 12. 2025

Kompenzace regionům za dostavbu Dukovan mají vyjít na patnáct miliard

Patnáct miliard korun mají stát kompenzační opatření v regionech dotčených dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Většinu sumy uhradí stát, část ale i kraje a obce. Ty už připravují projekty na bydlení a infrastrukturu. S výstavbou nových bloků má totiž přijít až deset tisíc lidí.
28. 12. 2025

Automobilky v Česku mohou vyrovnat výrobní rekord. Chystají se ale na nová omezení

Automobilky v Česku letos vyrobí skoro půl druhého milionu osobních vozů. Vyrovnaly by tím loňský rekord, kdy se produkce zastavila na zhruba 1,45 milionu kusů. Rok 2026 označují zástupci odvětví za klíčový. Na firmy dopadnou evropské regulace a jejich fungování budou dál ovlivňovat třeba vysoké náklady, celní politika nebo čínská konkurence. I proto už nepředpokládají, že by dál výrazněji rostly.
28. 12. 2025
Načítání...