Operační programy mají problémy – hned dvěma hrozí miliardové výpadky

Praha – Regionálnímu operačnímu programu (ROP) Severozápad hrozí, že přijde o další tři miliardy korun. Ministestvo pro místní rozvoj (MMR) nevylučuje, že se tomuto operačnímu programu nepodaří vyčerpat všechny přidělené peníze včas. Místo toho navrhuje, aby se 3,1 miliardy korun z ROP Severozápad rozdělilo mezi ostatní regionální operační programy. V problémech s dotacemi je i Operační program Životní prostředí, tomu nemusí dojít z Bruselu na 3,7 miliardy.

Brusel před několika měsíci pozastavil ROP Severozápad vyhlašování nových výzev i schvalování projektů. Evropská komise následně udělila programu kvůli závažným dotačním pochybením plošnou pokutu, která dosáhla v přepočtu zhruba 2,6 miliardy.

Do doby, než bude tato sankce uhrazena, čerpání dotací nebude možné. „Podmínkou obnovení činnosti ROP Severozápad je uhrazení finanční opravy vyměřené Evropskou komisí. Ústecký kraj se odmítl na úhradě podílet, Karlovarský kraj se dosud k této otázce jasně nevyjádřil. Nevyřešení problematiky úhrady korekce může ve svém důsledku vést až k reálné ztrátě prostředků určených pro ROP Severozápad,“ varuje MMR.

Euro
Zdroj: ČT24/ISIFA/Science Photo Library

Přitom zrovna průtahy jsou hlavním problémem, kvůli němuž se nepodaří vyčerpat všechny připravené peníze. Kromě toho zastupitelstvo Ústeckého kraje už 25. března deklarovalo, že nemá dostatek prostředků na realizaci a spolufinancování nových projektů. Přitom do konce programovacího období zbývá vyčerpat ještě 6,5 miliardy korun. Podle MMR se to ale už nestihne.

MMR

„Z tohoto důvodu MMR navrhuje realokovat alokaci roku 2013, tedy zhruba 3,1 miliardy korun, do jiných programů. Jde o maximální částku, kterou lze, podle platné evropské legislativy, převést z tohoto programu do jiných operačních programů.“

Ministerstvo uvádí, že ROP Severozápad patří k nejrizikovějším operačním programům. Kromě něj MMR navrhuje přesunout půl miliardy z Operačního programu Technická pomoc.

Problém má i životní prostředí

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zřejmě přijde kvůli pomalému čerpání prostředků z Operačního programu Životní prostředí o 3,7 miliardy korun. Jde o peníze, které měly putovat městům a obcím na snížení smogu, zateplení škol nebo zlepšení recyklace. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) proto navrhuje tyto prostředky převést do Operačního programu Doprava, kde by byly využity na modernizaci a rozvoj pražského metra.

„Ano, navrhujeme převést 3,7 miliardy korun z Fondu soudržnosti v rámci Operačního programu životního prostředí do Operačního programu Doprava na výstavbu metra,“ řekla dnes ČTK mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Jana Jabůrková.

Ministerstvo životního prostředí s tím ale nesouhlasí a podniká řadu změn k urychlení čerpání programu. „Návrh přesunu finančních prostředků z OPŽP do Operačního programu Doprava pochází z dokumentu, který Národní orgán pro koordinaci předkládá vládě ke schválení (…) V současné době MŽP připravuje reakci na tento materiál. Do doby schválení dokumentu jsou veškeré komentáře pouze spekulací,“ potvrdil mluvčí MŽP Matyáš Vitík. „MŽP si plně uvědomuje složitost situace, ve které se operační program nachází, a podniká řadu opatření k eliminaci rizika ztráty finančních prostředků,“ doplnil.

Ke konci letošního ledna Evropská komise vyplatila průměrně každému členovi EU 42 procent prostředků ze strukturálních fondů. V České republice to bylo 29,9 procenta - což není nejlepší výsledek. Hůře je na tom jen Rumunsko (14,7), Bulharsko (26,7) a Malta (29,8 procenta).

6 minut
Rozhovor se Zdeňkem Miklasem
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...