Vídeň/Paříž - Státy sdružené v Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) dosáhly loni rekordních tržeb za prodej ropy a zemního plynu - utržily celkem 730 miliard dolarů. Třináct členských zemí organizace tak zvýšilo své příjmy z vývozu těchto surovin o 12 procent proti předchozímu roku 2006. Tržby ropných zemí by ale nemusely být v budoucnu tak vysoké. Růst poptávky po ropě by měl v příštím roce zpomalit. Vyplývá to ze statistiky Mezinárodní agentury pro energii (IEA). I přesto ale zřejmě poptávka nadále převýší nabídku.
OPEC uvedl, že spotřeba ropy ve světě vzroste do roku 2030 o více než
50 procent na 113 milionů barelů za den. Kartel zároveň předpověděl, že
růst těžby udrží s růstem spotřeby krok. Jiného názoru je ale Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Růst poptávky po ropě by měl v příštím roce zpomalit. I přesto ale zřejmě bude nadále převyšovat nabídku.
Celosvětově by se měla poptávka po ropě v příštím roce zvýšit o 860 tisíc barelů denně, ve srovnání s loňským rokem bude růst zhruba o 30 tisíc barelů nižší. Celkově by měla dosáhnout 87,7 milionu barelů denně.
Pokles růstu poptávky potáhnou především rozvinuté země. Rozvíjející ekonomiky ale budou potřebovat i přes rychlý růst cen strategické suroviny stále více a zvýšení poptávky naopak povzbudí.
OPEC dodá ropy méně, ostatní těžaři přidají
Výrazně klesající tendenci budou mít podle agentury pro energii dodávky suroviny ze států sdružených v organizaci zemí vyvážejících ropu. Mají se pohybovat kolem 31 milionů barelů denně, oproti letošnímu roku to znamená snížení o 600 tisíc barelů.
Na rozdíl od OPECu budou světové trhy více zásobovat státy, které nejsou členy ropného kartelu. Jejich dodávky by se měly v průběhu roku 2009 zvýšit o 640 tisíc barelů denně na 50,6 milionu barelů. Zdá se tedy, že poptávka bude stále převyšovat nabídku, a tlak na zvyšování cen tak přetrvá.
Írán přijde o budoucí investice
Irán, jeden ze členů OPECu ztratil poslední ekonomickou vazbu se Západem. Francouzský petrogigant TOTAL se ústy svého zástupce v interview pro Financial Times nechal slyšet, že zastaví projekt masívní investice do plynové rafinerie v Íránu. CEO TOTALu Christophe de Margerie tak reagoval na více než týden trvající pnutí mezi Íránem a Izraelem, které vyvrcholilo testem útočných raket středního doletu. „Lidé by si řekli, TOTAL udělá cokoliv, jen, když za to dostane zaplaceno,“ vysvětlil de Margerie. „S Íránem nechceme být spojováni,“ dodal.
South Parské pole v Íránu měly být masívní investicí za účasti kapitálu malajského Petronas, britsko-nizozemského Royal-Dutch Shell, španělského Repsol YPF a právě francouzského TOTALu. Všichni ostatní se ale projektu vzdali už dříve.
Zintenzívnění produkce zemního plynu se bez investicí během následujících desetiletí Íránu nepodaří. Například blízkovýchodní ekonomický analytik z Finantial Times nazval krok TOTALu „smrtícím výbuchem pro Írán“.
Ze západních ekonomických gigantů zůstává v Íránu pouze norský StatoilHydro, jeho politika se ale nelíbí administrativě Spojených států, které jsou „kapitánem studené války“ proti Íránu a v Kongresu plánují revizi počínání norských olejářů, jestli neodporuje jejich zákonům. StatoilHydro totiž působí i ve Spojených státech. Podobný tlak urychlil i jednání TOTALu. Iránu se zatím nebojí ruské ani čínské firmy.
