Okamura: EU je velmi podivným organismem, neměří stejným metrem

Praha – Evropská unie je podle vyřazeného kandidáta na prezidenta Tomia Okamury velmi podivným organismem. Nutí například Slovensko, které je mnohem chudší než Řecko, ať si půjčuje na to, aby mohlo dotovat Řekům jejich luxusní životní styl, který si nezaslouží. ČT položila otázky týkající se aktuálních ekonomických témat všem prezidentským kandidátům. Jejich odpovědi se dozvíte vždy ve všední den zhruba od 15:45 na ČT24.

Je podle vás snaha vlády zvýšit daně správným krokem k naplnění státního rozpočtu? 

Všichni víme, že zvýšení DPH v podstatě žádné zvýšené příjmy nepřinese. V čase krize by měl stát lidem a podnikatelům spíše ulevovat. To znamená – nemusí zvyšovat platy, ale neměl by zdražovat. Co se týče progresivní daně, tak ta sice přinese určité peníze do pokladny, nicméně velmi marginální. Já to spíše vnímám jako symbolický krok a přestože mě osobně by toto opatření postihlo, tak musím říct, že s ním souhlasím. Protože v čase krize je potřeba být solidární. 

Měla by Česká republika přijmout euro? 

Přijetí eura není v tuto chvíli na pořadu dne. V časech krize se totiž ukazuje, že nad plusy společné měny převažují spíše minusy z hlediska nás, normálních občanů. Z hlediska podnikatelů by byla společná měna jednoznačně lepší. Z hlediska občanů se ovšem ukazuje, že převažují negativa. To znamená – nejedná se jenom o případné zdražení, ale jedná se i o velmi zúžený manévrovací prostor, co se týče naší – řekl bych – národní měnové politiky. 

Jak hodnotíte plán Evropské centrální banky na odkup státních dluhopisů? 

Nejsem ekonom, ale moje zkušenost ukazuje, že bez zásadní reformy strukturalizace hospodářství zadlužených zemí nemůže dojít k zásadní změně. Případné finanční injekce jsou víceméně jenom oddalováním či prodražováním stávající agonie. To znamená – já si myslím, že v tuto chvíli je především potřeba tyto země zásadně zreformovat. 

Jak vidíte budoucnost Řecka v eurozóně? 

Podle našich informací, které všichni máme, se Řecko dostalo do eurozóny na základě zfalšovaných údajů. To znamená – vůbec tam ani nemělo být. A když se dokonce podíváme i globálně na evropskou unii, tak vidíme, že na jednu stranu po nás žádají, abychom dodržovali určitá kritéria v České republice. Na druhou stranu oni je nedodržují, a když se dokonce některá kritéria velkým zemím nehodí, tak je buď změní, nebo i když je nedodržují, tak vlastně nepřichází ani žádný trest. Když se někdo někam dostane podvodem, tak by se to mělo také popravdě pojmenovat a vyvodit z toho zcela zásadní důsledky. Takže podvodník by samozřejmě v Evropské unii být neměl, protože je to špatný příklad pro další integraci a pro spolupráci dalších zemí. A proto se také Evropská unie plácá pořád v těchto problémech.

Jak hodnotíte projekt bankovní unie? 

Rozpočtová odpovědnost by měla být na jednotlivých zemích, protože není možné se dostávat do neadekvátních situací. A tady je EU velmi podivným organismem, když Řecko bankrotuje a mají tam třikrát vyšší průměrné platy než na Slovensku, odchod do důchodu někdy po padesátce. A EU nutí země v eurozóně, konkrétně Slovensko, které je mnohem chudší, aby si půjčovalo na to, aby mohlo dotovat Řekům jejich luxusní životní styl, který si nezaslouží. 

Mělo by se k bankovní unii připojit i Česko? 

Já jsem pro to, abychom si tyto zásadní pravomoci – a naše centrální banka podle mého názoru funguje dobře – nechali u nás v České republice. Navíc mně upřímně řečeno vůbec není jasné, co by mělo být přínosem evropského bankovního dohledu na náš bankovní trh. Naše banky se přeci potýkají s přesně opačnými problémy než banky v Evropské unii. U nás jsou banky přefinancované, mají obrovské zisky, máme také předražené služby o často mnohem nižší kvalitě, než je standard v západních zemích. V zemích západní Evropy, v těch západních, je ten problém přeci jiný. Banky jsou často na pokraji bankrotu, ovšem mají laciné služby s vysokými kvalitami.

Nahrávám video
Ekonomika ČT24: Rozhovor s Tomiem Okamurou
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
před 10 hhodinami

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026
Načítání...