Paříž - V příštím roce vzrostou ekonomiky 30 zemí vyspělého světa o 1,9 procenta, ovšem růst po letošním propadu o 3,5 procenta zůstane zřejmě nestabilní. Předpověď přinesla v dnešním pololetním výhledu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která tak zvýšila svůj odhad z červnové prognózy 0,7 procenta. Podle organizace čeká Českou republiku i Slovensko napřesrok oživení se shodným růstem ve výši dvou procent, což je více než očekává Česká národní banka. Ne všichni proto optimistické prognóze OECD důvěřují.
OECD očekává spolehlivější oživení až v roce 2011, kdy by všech 30 členských zemí mělo zaznamenat růst o 2,5 procenta. Spojené státy, které jsou největší ekonomikou světa, po růstu o 2,4 procenta v roce 2010 další rok expanzi mírně zrychlí na 2,8 procenta. Naproti tomu země eurozóny posílí příští rok jen o 0,9 procenta, další rok však mají mít 1,7procentní růst.
Organizace odhadovala ještě v červnu, kdy globální recese spěla pomalu k závěru, pro USA v příštím roce růst jen o 0,9 procenta a pro eurozónu nulu. „Určitě jde o významné přehodnocení výhledu světové ekonomiky, které je způsobeno zlepšením situace ve finančním sektoru,“ tvrdí analytik České spořitelny Luboš Mokráš. Zdrojem síly budou pro vyspělé země ekonomiky mimo OECD - zejména v Asii - a z nich zvláště Čína, uvedla OECD, k níž v Asii patří jen Japonsko a Jižní Korea. „Asijské ekonomiky nebyly krizí natolik zasaženy a například Čína pokračuje ve svém růstu,“ zmínil Mokráš.
Čína po letošním zpomalení růstu na zhruba osm procent zrychlí na více než deset procent, Indie příští rok posílí o 7,3 procenta a Brazílie o 4,8 procenta. S oživením ekonomiky se obnoví i růst světového obchodu, který po letošním propadu o 12,5 procenta vzroste napřesrok o šest procent a další rok o 7,7 procenta.
Hlavní ekonom OECD Jorgen Elmeskov:
„Ve většině ekonomik OECD bude růst pravděpodobně kolísat kolem skromné úrovně. Až později se stane oživení dostatečně silným na to, aby začalo snižovat nezaměstnanost.“
V roce 2011 předpovídá organizace pro českou ekonomiku zrychlení růstu na 2,8 procenta. K postupnému oživení zde podle OECD povedou zvýšené investice a zahraniční poptávka, ovšem slabá domácí spotřeba se stane brzdou růstu. Naproti tomu Česká národní banka očekává v roce 2010 růst HDP o 1,4 procenta.
OECD Česku „vyčítá“ rozhazovačné podpůrné balíčky
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj dále upozorňuje, že českým vládám po dvou podpůrných balíčcích již nezbude prostor pro další zvyšování výdajů a rozpočtového deficitu. Na příští rok jsou sice schválena opatření ke snížení schodku, rozpočtovou konsolidaci však budou dlouhodobě brzdit rozsáhlé nevyřešené výdajové problémy ve zdravotnictví, důchodovém systému a sociální oblasti.
Růst v příštím roce ale bude stále příliš pomalý na to, aby pomohl vytvářet nová pracovní místa. Třeba v případě Česka může dojít podle některých ekonomů k obratu na trhu práce až ve chvíli, kdy ekonomika překročí tříprocentní růst.
David Marek, ekonom Patria Finance:
„Jak negativní, tak i pozitivní šoky vstřebává Česká republika s určitým násobkem vůči eurozóně. Proto také letos propadne vývoj české ekonomiky výrazněji než eurozóna a naopak v příštím roce poroste o to výrazněji.“
Luboš Mokráš v rozhovoru pro Českou televizi prozradil, že by spíše důvěřoval prognóze ČNB a českých analytiků. „OECD využívá spíše obecnějších metod a čeští analytici přeci jen znají zdejší prostředí lépe,“ soudí Mokráš. Podle Mokráše bude ekonomika příští rok oslabena slabou domácí poptávkou, která souvisí s vysokou mírou nezaměstnanosti.
OECD odhaduje pro Slovensko výrazné urychlení ekonomického růstu na 4,2 procenta v roce 2011. Země bude těžit zejména ze zlepšení světového obchodu a obnovení přílivu přímých investic. I Bratislava však bude stát před nutností výrazně omezovat schodek veřejných financí.
Podle Elmeskova by centrální banky neměly nechávat úrok příliš nízko
Doporučení Elmeskova pak zní, aby v nynější situaci centrální banky nechávaly úrokové sazby na nízké úrovni a bránily se zejména riziku deflace. Vlády by se podle něj již neměly pouštět do nových stimulačních programů a naopak pracovat na plánech snižování deficitů a zadluženosti tak, aby se mohly začít uplatňovat hned při začátku plného oživení ekonomik.
