Odmítnutí Bushova plánu srazilo akcie nejvíce za 20 let

New York - Nečekaná zpráva o odmítnutí plánu na záchranu amerického finančního systému Sněmovnou reprezentantů otřásla finančními trhy. Americké akcie v reakci na ni zažily vůbec nejrychlejší propad za posledních více než dvacet let. Pražská burza zahájila dnešní obchodování poklesem o 6,4 procenta, během dne se však, podobně jako ostatní světové trhy, v očekávání nového jednání Kongresu vrátila k mírnému růstu. Americký prezident George Bush při svém dnešním mimořádném vystoupení varoval, že pokud Kongres brzy záchranný plán nepřijme, povede to k bolestným a dlouhotrvajícím škodám.

Plán upečený v Bílém domě administrativou prezidenta George Bushe měl vrátit důvěru na trhy zasažené finanční krizí. Jeho nečekané zamítnutí, na kterém se podílela také značná část Bushových spolustraníků, však mělo přesně opačný efekt. Burza na Wall Street díky němu zažila černé pondělí.

Hlavní americký akciový index Dow Jones se propadal vůbec nejrychlejším tempem od krachu akciových trhů v roce 1987. Díky poklesu o bezmála 7 procent se americké akcie dostaly na nejnižší hodnoty za poslední tři roky. Jen za pondělí přišli američtí investoři dohromady o bilion dolarů, a akciím se proto začali vyhýbat velkým obloukem.

Padají i světové burzy, pražská o 6 procent

Propad amerických trhů se odrazil i ve vývoji burzovních indexů ve zbytku světa. Asijské burzy, které otevřely jako první, zahájily obchodování v červených číslech. V Šanghaji a na obou hlůavních moskevských trzích bylo zastaveno obchodování.

Podobně nepříznivý vývoj byl ráno k vidění i v Evropě. Pražská burza zahájila nový den masivním poklesem o 6,4 procenta na 1128,3 bodech, což byla nejnižší hodnota za více než tři roky obchodování.

Pod palbou výprodejů se ocitly také komodity. Cena americké lehké ropy v pondělí spadla o 11 dolarů a dostala se těsně k 95 dolarům za barel.

Na základě Bushova plánu měl stát odkoupit od finančních společností špatné hypoteční cenné papíry a ochránit je před masivními ztrátami a možným krachem. Americkou vládu by to přišlo až na 700 miliard dolarů. Neúspěch při hlasování vyvolal na trhu vážné obavy z toho, kdo bude další obětí úvěrové krize, zvláště poté, co problémy oznámila banka Wachovia a několik bank v Evropě. Otevřeně se také začalo hovořit o možném vzniku ekonomické krize.

Kongresmani budou o plánu znovu jednat

Zákonodárci ve Washingtonu se chystají o plánu, jehož přijetí označil americký ministr financí Henry Paulson za nezbytné, znovu jednat. „Může nám to zabrat další dva dny, ale jsem přesvědčený, že se tak stane,“ prohlásil předseda bankovního výboru Senátu, horní komory Kongresu, Christopher Dodd.

Henry Paulson, americký ministr financí:

„Budeme pracovat s Kongresem, dokud od něj nedostaneme, co potřebujeme.“

„Američané si musí uvědomit funkci a vážnost úvěrů. Úplně změnit úverový trh. A ministr Pauslon už na tom začal pracovat. Teď je zapotřebí, aby se zapojil i kongres. Doufejme, že ve čtvrtek uslyšíme lepší rozhodnutí,“ míní Chris Turner z bankovní skupiny ING.

Právě v očekáváních, že americký Kongres nakonec přece jenom na státní pomoc finančnímu sektoru přistoupí, reagovali investořimírným optimismem. Pražská burza se odboledne dokonce vrátila zpět do černých čísel. Hlavní index PX posiloval ve 13:45 o 0,35 procenta.Nakonec burza zavřela jen v sedmisetinovém propadu oproti ránu.

Bush vystoupí s mimořádným projevem 

Bush mezitím ministerstvu financí povolil čerpat prostředky k podpoře některých smíšených bankovních fondů postižených krizí z takzvaného stabilizačního fondu. Při svém mimořádném ranním vystoupení pak americký prezident varoval, před možnými následky včasného nepřijetí záchranného plánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
včera v 09:11

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
včera v 06:40

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...