Odměňování topmanažerů ve státních firmách je stále sporné

Praha – Vláda se před dvěma lety dohodla, že od základů přetaví systém odměňování manažerů ve státních firmách i fungování dozorčích rad. Nástroje v podobě vládního usnesení a taky audit vypracovaný před rokem ale zůstaly jen na papíře. Například kontrolní orgány prošly jen kosmetickými změnami.

Odstupné ombudsmana Petra Fejka z Českých drah (ČD) v polovině loňského roku činilo 2,5 milionu korun. Případný odchod jeho šéfa by pak podle smlouvy vyšel dokonce na 12 milionů. Sporným zlatým padákům mělo udělat přítrž usnesení Fischerovy vlády před dvěma lety. V některých případech ke změnám smluv nedošlo dodnes. 

„Dozorčí rada rozhodne, zda dojde ke změnám ve způsobu odměňování manažerů. Pravděpodobně by to bylo formou dodatku ke smlouvám, se kterými musí souhlasit jak zaměstnanec, tak společnost,“ říká mluvčí ČD Radek Joklík. „Velká diskuze je nad tím, jestli se něco takového děje i v ČEZu v souvislosti s působením bývalého ředitele v dozorčí radě,“ dodává ředitel Transparency International David Ondráčka. Většina firem přitom tvrdí, že se se změnami už popasovaly. 

3 minuty
Reportáž Veroniky Kubíčkové
Zdroj: ČT24

Ministerstvo se hájí: Změny jsou postupné

Výsledky za 28 podniků s aspoň třetinovou účastí státu mělo ministerstvo financí představit už v říjnu 2010. Změnit se mělo až 150 manažerských smluv. Termín ale sběratel informací, kterým je ministerstvo financí, stále posunuje. „Nelze to udělat ze dne na den. Změny jsou postupné. Zásady jsou naplňovány v drtivé většině podniků, určitě v těch pod ministerstvem financí,“ říká mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. 

Náměstek Zajíček je už třetím úředníkem, který se musí s věcí seznamovat. Po vrchním řediteli Uvírovi a externím zaměstnanci úřadu dostal agendu na starost až teď, tedy šest týdnů před uzávěrkou. Znovu musí nastudovat 80stránkový audit, který ministr Eduard Janota zadal na přelomu let 2010 a 2011. U prověřovaných podniků, mezi kterými byly ČEPS, ČEZ, ČD, MERO, ČD, ČSA, Letiště Praha a Lesy ČR, odhalili auditoři řadu nedostatků. Chyby byly v systému odměňování, ve stanovách společností i v obsazení dozorčích rad. 

Dozorčí rady
Zdroj: ČT24

„Co nás nejvíc zarazilo, byla nepřítomnost jakéhokoliv zkušeného člověka z branže. Tam byli buď ministerští úředníci, nebo náměstci nebo různí poslanci,“ říká ředitel firmy Industrial Advisors Vratislav Kulhánek. V některých případech ani členové dozorčí rady neví, kolik management vydělává. Přitom by plat a odměny měli schvalovat. A podle auditorů je problém i to, že řada manažerů sedí hned na dvou židlích. Na jednu práci mají hned dvě smlouvy. 

„Jako generální ředitel si navrhnu odměny a jako předseda představenstva si je schválím,“ ilustruje situaci Kulhánek. „Ve vyspělých zemích mají dozorčí rady informace o platu managementu a navíc je potom i zveřejňují, a to i v konkrétních číslech,“ dokládá Ondráčka z Transparency International. V Česku si podniky tyto informace pořád střeží. Noví členové dozorčích rad pořád přicházejí ze stranických táborů nebo přímo z ministerstev. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělský fond nezačal vymáhat po Agrofertu vrácení dotací. Ministerstvu chybí klíčový dokument

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 16 mminutami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...