Odchod Británie z EU se blíží. Čeští vývozci pozorují slábnoucí obchody a rostoucí nejistotu

3 minuty
Události: Jak čeští vývozci vnímají blízkost brexitu
Zdroj: ČT24

Do odchodu Velké Británie z Evropské unie zbývá 34 dnů. A stále častěji se hovoří o variantě tvrdého brexitu – tedy odchodu bez jakékoliv dohody. Na případné negativní dopady upozorňují ekonomové i politici. Chaotický odchod by kromě britské ekonomiky zasáhl také tu českou.

Některé stroje v moravské obuvnické firmě Flexiko jsou staré i osmdesát let a pamatují doby, kdy se české boty prodávaly do celého světa. Do zahraničí nicméně produkty z dílny v malé vesnici kousek od Zlína putují i dnes; zhruba desetina zdejší produkce míří k zákazníkovi nedaleko od Londýna. Už patnáct let nakupuje tradiční pracovní obuv, zvané „monkeyboots“. Jde o obchod v hodnotě více než pěti milionů ročně. 

Obchody zastaveny, nastane čekání

Nejistota spojená s brexitem se ale přelila i na Moravu. Zákazník, do dneška maximálně spolehlivý, totiž neví, jak se změní poměry po očekávaném odchodu Spojeného království z evropského spolku. Proto nyní udělal maximální dodávku těchto bot s dodáním do 20. března a po tomto datu zatím veškeré obchody zastavil. 

„Říkal, že další objednávky bude upřesňovat někdy v květnu, v červnu a že opravdu ty dva, tři měsíce bude čekat, co se bude dít. Je to totálně nestabilní, opravdu složitá situace,“ uvedl majitel Flexika Vladislav Staněk. 

Skupiny výrobků s nejvyšší koncentrací vývozů do UK (% celkových vývozů dané skupiny)
Zdroj: Česká spořitelna

Nejedná se o zcela zanedbatelný příklad, protože obuvnický sektor tvoří 12 procent celkového českého exportu do Velké Británie. Celkem na Ostrovy z Česka za rok zamíří zboží za víc než 210 miliard korun, a problémy tak mohou mít i další firmy.

„V současné době, kdy panuje velká nejistota o podobě rozvodu Británie s Evropskou unií, bychom doporučovali, aby si čeští podnikatelé sedli a analyzovali smlouvy, které mají se svými britskými odběrateli,“ uvedl advokát Deloitte Legal Martin Vlk. 

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý nicméně očekává, že obchodní výměna si najde své kanály. „Samozřejmě zpomalenější, horší, ale takové, že to nebude úplná katastrofa,“ dodává.

Export služeb z Česka do Velké Británie v roce 2017 (podíl exportu do VB na celkovém exportu kategorie služeb v %, výběr)
Zdroj: OECD/Deloitte

Cukrovinky zřejmě zhořknou

Podobně to vidí i velký producent cukrovinek – česká pobočka Nestlé. Loni vyrobila téměř šedesát tisíc tun, z toho do Británie putovala skoro desetina. „Největší nápor očekáváme v prvních týdnech. Ale domníváme se, že pak to bude jako s každou jinou třetí stranou. Jako když exportujeme do Ruska,“ uvedl příměr korporátní ředitel společnosti Nestlé Česko Vratislav Janda. 

Pracují i na možnostech náhradních řešení, pokud by se náklady spojené s dovozem na britský trh nově ukázaly jako příliš velké. Jiný než britský trh by ovšem  vyžadoval třeba změnu receptur. „Je velmi specifický, zejména v množství cukru. Musím vám říci, že některé výrobky pro Británii by byly pro moderního českého spotřebitele patrně těžko zkousnutelné,“ doplnil Janda. 

Do Británie nyní směřuje zhruba čtvrtina českého exportu cukrovinek. 

Pátý nejvýznamnější trh

České firmy do Spojeného království vyvezly zboží za 206 miliard korun, informoval Svaz průmyslu a dopravy s odvoláním na čísla Českého statistického úřadu. Byl to tak pro ně pátý nejvýznamnější trh.

Společnost Deloitte pak uvádí, že tvrdý brexit by ztížil přístup na britský trh a pro české exportéry znamenal těžkosti. Přímo do Británie míří sice zhruba pět procent českého vývozu, ale pro některé užší segmenty – například nikl – tvoří Spojené království i více než polovinu exportního trhu.

V absolutních číslech se pak na vývozech do Velké Británie největší měrou podílejí automobily, které ročně na tamní trh Česko dodává v hodnotě téměř padesáti miliard korun.

Důležitý je i nepřímý export

Uvedené údaje se nicméně týkají jen toho vývozu, který míří do Velké Británie přímo. Vzít v úvahu je ovšem třeba také řetězec, který často v Česku začíná, ve Spojeném království končí, ale má „přestupní stanici“ například v Německu; jde třeba o autodíly, které se v Česku vyrobí a v Německu montují do automobilů, které se následně vyvážejí do Británie.

Největší část tvoří tento nepřímý vývoz právě u automobilového průmyslu, ale také u počítačových a elektronických součástek, strojních zařízení, plastů nebo pryžových částí.

Hlavní ekonom Deloitte David Marek k tomu doplnil, že „pokud se podíváme dohromady na přímé a nepřímé vývozy zboží do Velké Británie, zjistíme, že v roce 2017 dohromady tvořily až osm procent celkového exportu a sedm procent našeho hrubého domácího produktu“.

Česká spořitelna již loni odhadla, že brexit zasáhne v Česku nejvíce automobilový průmysl, výrobu elektroniky a strojů. O práci by tak mohlo v Česku přijít až čtyřicet tisíc lidí.

Spojené království má Unii podle plánu opustit 29. března. Často se však hovoří o vysoké pravděpodobnosti odkladu.

Pokud v následujících dnech britský parlament neschválí rozvodovou dohodu, přidají se na stranu rebelů konzervativní strany hned tři ministři. Víc času má podle nich zabránit tvrdému brexitu. Premiérka Theresa Mayová se mezitím snaží s Bruselem vyjednat dohodu, kterou by poslanci schválili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
včera v 06:00

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
20. 6. 2025

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
20. 6. 2025

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
19. 6. 2025

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025
Načítání...