Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) doporučila v úterý odborovým vyjednávačům, aby ve firmách prosazovali růst mezd v příštím roce o sedm až devět procent. Jednala o tom v Praze na manifestačním mítinku, kam se sjelo asi 1300 odborářů z celé republiky. Řešili i otázku pracovní doby. Odbory budou tlačit na to, aby byla pětitýdenní dovolená stanovena zákonem.
Odbory žádají růst mezd ve firmách okolo osmi procent. Chtějí i pětitýdenní dovolenou v zákoně
Události ČT: Nové požadavky odborů na mzdy (zdroj: ČT24)
„Dobrovolně nám zaměstnavatelé zatím nic nedali. Nikdy se nestalo, že by kvůli požadavkům odborů musela nějaká firma zavřít svůj provoz,“ řekl předák ČMKOS Josef Středula. Dodal, že sedmi- až devítiprocentní růst je doporučení, odbory budou postupovat podle situace firem.
„Jsou firmy, které mají mnohem víc, takže mohou být požadavky převyšující deset procent, ale mohou být také firmy, které na tom nejsou moc dobře, tam se budeme rozhodovat individuálně,“ doplnil Středula.
Loni Českomoravská konfederace odborových svazů doporučovala růst mezd o 8 až 10 procent.
ČMKOS je největší odborová centrála v Česku. Sdružuje celkem 29 svazů, které mají dohromady asi 300 tisíc členů. Šestnáct svazů přitom působí v soukromé sféře a zbylých 13 ve veřejném sektoru.
Co se týče zaměstnanců veřejných služeb, tak tam se nakonec odbory s vládou dohodly na osmiprocentním zvyšování platů, které ale nebude plošné. Proto se dalo očekávat, že podobně vysoké požadavky budou mít předáci i na růst mezd ve firmách.
Brífink Středuly na shromáždění odborářů (zdroj: ČT24)
Zaměstnavatelé ovšem skokové přidávání odmítají. Poukazují na to, že mzdy zvyšují sami. Argumentují také tím, že výdělky rostou rychleji než produktivita práce.
Středula na mítinku rovněž připomněl požadavek odborů na zvýšení minimální mzdy v příštím roce o 1500 korun na 13 700 korun. Stejný požadavek má i ČSSD, naopak druhý člen vládní koalice, hnutí ANO, podporuje růst maximálně o jeden tisíc korun. Zaměstnavatelské svazy hovoří o zvýšení o 800 korun. Jaký bude skutečný růst, by měla vláda rozhodnout zřejmě ještě v září.
Růst platů už je pro firmy větší problém než najít zaměstnance
Firmy přitom poprvé po třech letech označují růst mezd za větší překážku jejich rozvoje než nedostatek pracovní síly. Vyplývá to z předběžných výsledků šetření, které Hospodářská komora zveřejní na konci září. Mzdy letos podle prognózy komory vzrostou rekordně o 8,6 procenta, v roce 2019 o dalších osm procent.
Podle předběžných výsledků šetření komory přitom více než polovina zaměstnavatelů uvedla, že zvyšují mzdy svým zaměstnancům hlavně proto, aby současní zaměstnanci neodcházeli k jiným zaměstnavatelům, či proto, že mají snahu získat nové pracovníky.
Vliv efektivnější práce zaměstnanců na růst mezd se v této situaci stává druhotným. Kolektivní vyjednávání zaměstnavatelů s odbory měla vliv na růst mezd jen ve dvou procentech případů, uvedla komora.
Hospodářská komora proto zaměstnavatelům doporučuje, aby při nadcházejících kolektivních vyjednáváních s odborovými organizacemi o mzdách zaměstnanců v roce 2019 a 2020 zvyšovali mzdy tak, aby nebyli nuceni odkládat potřebné investice, což by mělo nepříznivý dopad do výrob.
Sokolová: Požadujeme zkrácení pracovní doby bez ztráty mzdy
Kromě růstu platů se odboráři věnovali i diskusi o zkrácení pracovní doby. „Zaměstnanci mají za svou práci dostat takovou mzdu, která jim zajistí důstojný život. Člověk tráví v práci téměř třetinu života, často bohužel i víc. Je proto dobré dostat spravedlivou odměnu a pracovat za kvalitních podmínek, mezi nimiž je i délka pracovní doby,“ řekla místopředsedkyně ČMKOS Radka Sokolová.
Podle ní čeští pracovníci odpracují mnohem více hodin než jejich němečtí kolegové, a to za třetinový výdělek. „Požadujeme zkrácení pracovní doby bez ztráty mzdy,“ dodala Sokolová.
Odbory žádají také to, aby znovu získaly právo zastavit výrobu v případě ohrožení zdraví a života pracovníků. Věří tomu, že se úprava dostane do připravované novely zákoníku práce.