Odbory navrhnou vládě vlastní změnu zákoníku práce

Praha - Odbory sdružující zaměstnance ve státní a veřejné správě předloží premiéru Petru Nečasovi (ODS) vlastní návrh změny zákoníku práce týkající se úpravy mzdových tarifů. Ke konkrétnímu obsahu své novely zákoníku práce se odbory odmítly vyjádřit s tím, že jej chtějí nejprve projednat s Nečasem. S jeho návrhem, který si vyslechly v úterý, nesouhlasí. Stávková pohotovost stále trvá.

„Nejprve to musí dostat předseda vlády a ten se musí vyjádřit, zda je ochoten to předložit, nebo ne,“ uvedla předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Alena Vondrová. Mělo by se jednat o změnu dvou paragrafů. Své návrhy odbory premiérovi předloží v pondělí, veřejnosti pak o nich více prozradí zřejmě v úterý.

Pokud by premiér návrh odborů akceptoval, mohly by se podle Českomoravské konfederace odborových svazů obě strany konečně dohodnout. Mohla by tak skončit i stávková pohotovost, kterou odbory vyhlásily v pondělí 11. října. Jejím důvodem jsou plány vlády na změnu tarifních tabulek, podle kterých se určují platy ve státní a veřejné správě. „My bychom chtěli, aby už v tom zákoně byla jakási deklarace toho, kterých skupin by se to nemuselo týkat,“ poodhalil roušku tajemství kolem návrhu odborů v rozhovoru pro ČT24 předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil.

8 minut
Rozhovor s Jaroslavem Zavadilem a Jaromírem Drábkem
Zdroj: ČT24

Shoda mezi odbory a vládou se hledá obtížně

„Bohužel musím říci, že po dvou měsících diskusí jsme se nedostali dál, než že každý návrh, který vláda předloží, je odbory odmítnut,“ poznamenal ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

Pozměňovací návrh novely zákoníku práce vzešel z dnešního jednání jednotlivých odborových svazů o Nečasovu návrhu, který odborům předložil na vzájemném setkání v úterý. V něm vláda přistoupila na zachování současných platových tabulek pro příští rok. Zůstal by zachován i koeficient rozpětí mezi tarifními třídami a platovými stupni ve stejné výši, jak je to dnes stanoveno v zákoníku práce. Vláda přitom v návrhu novely zákoníku práce, která je v současnosti v Poslanecké sněmovně, zrušila číselné vyjádření poměru mezi nejvyšší a nejnižší platovou třídou, která nyní činí násobek 3,4. Novela také ruší rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším platovým stupněm, který je stanoven na násobek 1,5.

Platové tarify podle Drábka snižují efektivitu veřejného sektoru. „Toto je podmínka, která neumožňuje individuálně ocenit jednotlivé zaměstnance a zároveň vytváří velmi nerovné postavení, kdy stejná práce je různě ohodnocena jen podle počtu odpracovaných let. To je prostě nepřijatelné,“ podtrhl ministr.

Premiér Nečas v úterý zopakoval, že vláda trvá pro příští rok na desetiprocentním snížení objemu mezd ve státní a veřejné správě. Nadále chce také definovat oblasti, kam by se mohlo rozšířit takzvané pásmové odměňování, které je nyní možné například ve zdravotnictví či u uměleckých profesí. V jeho rámci je možné určit tarifní plat bez ohledu na počet odpracovaných let. Také chce zavést smluvní platy.

A právě to se odborům na návrhu nelíbilo. „Je to stále stejný návrh, který předtím předkládal pan Drábek,“ zdůraznila Vondrová. Sice podle ní tabulky zůstanou formálně zachované, ale platové stupně by nemohly být použity, protože by byly využívány platy s rozpětím.

Výplata
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026

V Česku přibývá bezobslužných prodejen. Nabízí potraviny i železářství

V Česku loni přibyly desítky samoobslužných prodejen, kde si zákazníci nakoupí 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Potvrzují to technologičtí dodavatelé těchto obchodů, například Contio, P.V.A. systems nebo Knowinstore. Nejčastěji jde podle nich o obchody s potravinami. Nově ale vznikla například samoobslužná prodejna s kávou, muzeum nebo železářství. Další typy samoobslužných provozoven budou podle dodavatelů přibývat i letos.
3. 1. 2026

Čínská BYD připravila Muskovu Teslu o vedoucí pozici na trhu s elektromobily

Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce, informovala v pátek firma. Odbyt Tesly se snížil už druhý rok za sebou. Přispěl k tomu mimo jiné pokles poptávky od zákazníků, kteří mají výhrady k politickým aktivitám jejího šéfa, miliardáře Elona Muska. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD.
2. 1. 2026Aktualizováno2. 1. 2026

Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
2. 1. 2026Aktualizováno2. 1. 2026
Načítání...