Praha – Premiér vlády Jan Fischer hodlá do 8. února probrat materiál o východiscích z krize, předložený ministrem financí Eduardem Janotou. Dokument vychází z toho, že Fischerova vláda podporuje obnovení zdravého ekonomického růstu zdravými veřejnými financemi, tj. snižováním dluhu státní pokladny. Největší výhrady k vládnímu dokumentu mají odboráři, podle nich prý není vyvážený. Otázku vládní koncepce na cestu z krize dnes zástupci tripartity diskutovali v Otázkách Václava Moravce. Shodli se, že jedním z významných problémů při cestě země z krize je nedostatek úvěrů poskytovaných bankami na provoz firem.
Zástupci odborů a zaměstnavatelů soudí, že v současné době není možné projednávat dlouhodobější vize, materiál by tak měl být rozdělen na dvě části. „Plýtvat energií na širokou dohodu, pokud existují velké rozdíly v názorech, je nevýhodné. Je potřeba se soustředit na to, co můžeme ovlivnit teď,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Milan Štěch (ČSSD). Jak dodal viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, dokument teď musí mít dvě části: „Jednak tu krátkodobou a jednak ten odkaz, možná i ve vazbě na konvergenční program, který bude předkládat Eduard Janota zítra na vládě.“
Odbory a firmy: Na 21 bodech krátkodobého programu je možná shoda
Zaměstnavatelé a odboráři jsou dle svých slov schopni v současnosti dosáhnout shody na 21 bodech krátkodobých opatření, které chřadnoucí ekonomice mohou pomoci ihned. „Některá vypadnou, některá možná přibudou, jako je zlepšení revitalizace programu Zelená úsporám, elektrárna Prunéřov. Tohle půjde 8. února do vlády a jsou to krátkodobá opatření, potom bylo řečeno, že vláda má ambici nabídnout další vládě dlouhodobou strategii, na tu je čas dopracovat ji do voleb,“ upřesnil Hanák.
Na konvergenčním programu, který si klade za cíl snížit podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP po roce 2013 trvale pod 3 procenta, což je jedno z Maastrichtských kritérií, jejichž splnění je nutné pro přijetí eura, nicméně dle Milana Štěcha shody půjde dosáhnout stěží. „V materiálech se uvádí, že ekonomická krize skončila, což si nemyslíme. Hovoří se o tom, že vláda loni poskytovala vládní stimuly a letos žádné nebudou. Vždyť ale ani loni prakticky žádné nebyly nebo byly minimální,“ podotkl Štěch. O tom, že výchozí stav ekonomiky je vládou líčen lépe, než tomu je ve skutečnosti, je přesvědčen i Hanák. „Náš průzkum ukázal, že 70 procent firem říká, že zakázky stagnují nebo půjdou ještě dolů,“ dodal.
Milan Štěch v Otázkách Václava Moravce:
„Nechceme, aby pokračovala opatření na snížení koupěschopné poptávky občanů. Potřebujeme, aby se zdravě utrácelo, aby ekonomika žila ve všech jejích součástech.“
Vládní materiál věnovaný politice kabinetu po odeznění krize počítá například s konsolidací veřejných rozpočtů, vyššími daněmi nebo s bojem proti korupci. Vláda mimo jiné navrhuje změnit z dočasných na trvalá hlavní opatření v úsporném balíčku ministra financí Eduarda Janoty. Například nemocenská by tak už napořád zůstala na 60 procentech vyměřovacího základu. Sazby daně z přidané hodnoty by setrvaly na deseti a 20 procentech. Nově by vzniklo druhé pásmo daně z příjmů fyzických osob ve výši 25 procent.
Banky poskytují méně úvěrů
Za jeden z hlavních problémů odboráři i zaměstnavatelé označili i problém bank, které prý neposkytují firmám provozní úvěry a navíc tyto úvěry zdražily. „Máme problémy s financováním ve firmách a banky tady vládnou. Zvedá se druhotná platební neschopnost,“ uvedl Hanák. Podle něj prý objem úvěrů klesl o 25 procent. V současnosti je rozdíl mezi úrovní sazeb ČNB, za které si banky půjčují mezi sebou, a sazbami komerčních bank 4,35 procentního bodu. Rozdíl je tak jeden z největších od eskalace hospodářské krize.
„Souhlasím s tím, že financování je problém, ale není jediným problémem ekonomiky. Začíná to totiž hlavně u zakázek. Minimálně platí, že vláda neřídí banky,“ uvedl v pořadu ředitel sekce předsedy vlády pro odborné činnosti Michal Frankl. Objem zakázek, které by podniky neprovedly kvůli financování bankami, není podle něj statisticky významný.
