Obří fúze EADS a BAE nakonec nebude

Londýn - Evropský výrobce letecké techniky EADS a britská zbrojovka BAE Systems nepožádají o prodloužení termínu pro dohodu o vzájemném spojení. Za krachem jednání údajně stojí především německá vláda. Nevyšel tak plán na vytvoření největší zbrojní a letecké společnosti světa. Ta by bývala měla tržní hodnotu 45 miliard dolarů (asi 870 miliard korun).

Rozhodnutí přichází po několika dnech jednání mezi vládou Velké Británie, Francie a Německa, která byla vedena za účelem překonání politických námitek, ale marně. „Vedení BAE Systems a EADS se proto rozhodla, že v nejlepším zájmu jejich firem a akcionářů bude jednání ukončit a dál se zaměřovat na sledování svých vlastních strategií,“ uvedla britská firma.

Velká Británie po svých protějšcích žádala, aby se dohodly na omezení jejich vlivu ve sloučeném podniku s cílem zachovat BAE silné pracovní vztahy s americkým Pentagonem. Zprávy nejprve hovořily o tom, že Francie s Británií směřují k dohodě.

6 minut
Rozhovor s Dušanem Švarcem
Zdroj: ČT24

Ta zněla tak, že Francie bude moci v budoucnu zvýšit svůj podíl ve skupině z navrhovaných devíti procent jen tehdy, pokud bude dodržen celkový maximální limit státní účasti. Kdyby ale Francie chtěla svůj podíl zvýšit, muselo by to být na úkor Německa, a to v Berlíně vyvolalo velký odpor.

Právo vetovat plán fúze měly vlády Británie a Francie a hlavní soukromí akcionáři EADS, jimiž jsou francouzská skupina Lagardere a německý Daimler. Fúzi by poté musely schválit i úřady v USA. Generální ředitel EADS Tom Enders a šéf BAE Ian King vyjádřili zklamání z neúspěchu plánu na spojení. „Je samozřejmě škoda, že jsme neuspěli. Jsem ale rád, že jsme to zkusili,“ řekl Enders. King potvrdil, že hlavním problémem při jednáních byl postoj Německa. „Pro odpor ze strany Německa nebyl poskytnut žádný pádný důvod,“ upozornil navíc mluvčí EADS.

Náměstek německého ministra hospodářství Peter Hintze po krachu jednání uvedl, že průmyslovým zájmům Německa nejlépe poslouží, když zůstane společnost EADS nezávislá. Německý ministr obrany Thomas De Maiziere nicméně odmítl tvrzení, že německé námitky byly hlavním důvodem kolapsu jednání.

Fúzí v tržní hodnotě 45 miliard dolarů (880 miliard korun) měla vzniknout největší zbrojní a letecká firma na světě s ročními tržbami zhruba 72 miliard eur (1,8 bilionu korun) a 220 tisíci zaměstnanci. Akcionáři BAE měli v nové firmě získat podíl 40 procent a akcionáři EADS 60 procent.
   
Investiční společnost Invesco Perpetual, která je hlavním akcionářem BAE, v pondělí navrhovanou dohodu napadla. Nelíbila se jí mimo jiné vyhlídka na zvýšení státní ingerence do nové skupiny a nedostatečné strategické důvody pro spojení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 4 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 15 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...