New York - Americký prezident Barack Obama dnes v New Yorku vyzval Wall Street, aby se nebránila reformám. Snaží se tak podpořit připravované zpřísnění regulace finančního sektoru. Chystané změny jsou podle něj jak v zájmu celé země, tak i finančníků. Reforma je reakcí na finanční krizi, do níž se odvětví dostalo v roce 2008 a která později přelila v krizi hospodářskou a způsobila vážné problémy celé světové ekonomice. Chystané změny mají například více zprůhlednit finanční trhy a zvýšit ochranu běžných střadatelů a akcionářů.
Reforma dohledu nad finančním trhem je v mnoha ohledech velmi přísná a dává státu nové široké pravomoci nad soukromým sektorem. Součástí zákona je třeba zřízení komise, která by měla pravomoc rozdělit velké banky na menší tak, aby neohrožovaly stabilitu trhu. Reforma by také měla předejít tomu, aby stát ještě někdy musel zachraňovat banky z peněz daňových poplatníků.
I volný trh by měl dodržovat pravidla
„Věřím v sílu volného trhu. Věřím v silný finanční sektor, který pomáhá lidem získávat kapitál a půjčky a investovat jejich úspory. Volný trh ale nikdy neměl být volnou licencí vzít si libovolným způsobem všechno, co můžete nabýt,“ podtrhl Obama ve svém projevu. „Krize, která vznikla jako selhání zodpovědnosti od Wall Strett do Washingtonu, srazila na kolena mnoho předních světových finančních firem a naše hospodářství málem přivedla do druhé Velké recese,“ připomněl.
V čem reforma spočívá?
Reforma má podle prezidenta tři hlavní pilíře. První se snaží řešit problém finančních institucí, které jsou příliš velké, než aby je vláda nechala padnout. Hodlá tak stanovit omezení pro velikost bank a řídit druh rizik, jež banky budou moci podstupovat. Obsahuje i návrh vytvořit speciální fond na záchranu problémových finančních institucí. Přispívaly by do něj samy banky a mělo by v něm být 50 miliard dolarů.
Druhým pilířem je regulace derivátů, kterými se finanční firmy zjednodušeně řečeno pojišťují proti rizikům a které známý investor Warren Buffet označil za finanční zbraně hromadného ničení. Nepřehledný trh s těmito finančními nástroji podle převažujícího názoru mohl za to, že problémy na americkém realitním trhu přerostly do krize obřích rozměrů.
Podle Obamy jsou deriváty legitimní nástroj pro zajišťování před rizikem. „Problém je, že trhy fungovaly ve stínu naší ekonomiky, ukryté před zraky regulátorů a veřejnosti. Lehkomyslné praktiky se vymkly kontrole. Rizika přibývala, až nakonec ohrozila celý náš finanční systém,“ podotkl prezident.
Posledním pilířem reformy je pak větší ochrana běžných spotřebitelů, ale i akcionářů, jež například získají vliv na odměny manažerů firem či složení jejich vedení. Spotřebitelé by zase napříště měli dostávat od bank jasnější informace například o hypotékách, aby nedopláceli na podmínky psané ve smlouvách drobným písmem. „Namísto toho, aby si konkurovaly nabídkou matoucích produktů, budou si muset konkurovat postaru: nabídkou lepších produktů,“ zdůraznil Obama.
Reformu možná osekají republikáni
Reformou se nyní začal zabývat Senát, Sněmovna reprezentantů již svou verzi nových pravidel pro finančníky schválila. Šéf Bílého domu i ostatní demokraté věří, že se jim podaří reformu prosadit. Republikáni, jejichž hlasy jsou k prosazení změny potřeba, původně pohrozili, že zákon zablokují, protože podle nich příliš zvyšuje pravomoc vlády a umožňuje jí nepřiměřeně zasahovat do soukromého odvětví. Ve středu ale dali najevo, že by v případě některých úprav navrženého zákona mohli reformu podpořit.
A právě na republikány měla zapůsobit i Obamova dnešní řeč. Stále totiž hrozí, že by ze zákona mohly vypadnout některé důležité body, například padesátimiliardový fond na záchranu bank, s jehož vznikem republikáni nesouhlasí.
