Atény - Řecko je ochotné zachovat zhruba dvě třetiny z reforem požadovaných na základě končícího mezinárodního záchranného programu. Podmínkou ovšem je, že zbývající třetina, kterou považuje řecká strana za zcela nepřijatelnou, bude pozastavena nebo zrušena. Řecký ministr financí Janis Varufakis představil tyto finanční programové cíle vlády před úterním hlasováním o důvěře.
Řecký ministr financí Janis Varufakis věří, že ve vyjednávání s eurozónou, které začne ve středu na mimořádném zasedání ministrů financí zemí platících eurem, dospěje jeho země ke kompromisu. A vyjádřil zároveň názor, že plán, jenž nyní navrhuje Řecko, umožní překlenout rozpor mezi plněním „evropských pravidel“ a „mandátem, který levicové straně SYRIZA vítězstvím v lednových volbách svěřili řečtí voliči“. Strukturální reformy provázené tvrdými úspornými opatřeními, které snížily životní úroveň většiny obyvatelstva, vyjednala trojice věřitelů - Evropská komise, Evropská centrální banka (ECB) a Mezinárodní měnový fond (MMF) - výměnou za úvěry zachraňující od roku 2010 zemi před státním bankrotem.
Varufakis však zkritizoval dosavadní politiku Evropské unie v boji proti úvěrové krizi a zejména ECB, která prý totálně selhala v úkolu, jímž podle něj bylo omezení inflace. „V případě, že by ten lék byl hořký, ale účinný, souhlasili bychom s tím, abychom ho vypili,“ řekl ministr. Podle něj „je to ale toxický lektvar“. „A stále chtějí, abychom ho vypili,“ dodal. „Bylo nevyhnutelné, aby někdo konečně řekl 'ne', a spadlo to na malé Řecko,“ podotkl Varufakis podle AFP.
Nový řecký premiér Alexis Tsipras v neděli v parlamentu označil mezinárodní záchranný program pro Řecko za chybu a potvrdil také, že jeho země prodloužení programu odmítá. Vláda chce místo toho s mezinárodními věřiteli do konce února uzavřít přechodnou dohodu, která by Řecku umožnila překonat období nutné k dojednání nových podmínek řešení řeckého státního dluhu. Řecká média spekulují, že má jít o jakýsi kompromis mezi požadavky věřitelů, aby Řecko záchranný program prodloužilo, a požadavky Atén, které hovoří o překlenovací dohodě. Nový program by pak Řecko chtělo odstartovat od 1. září.
Válečné reparace byly zamítnuty
Řecko nemá šanci ani na to, že by umořila část státního dluhu z válečných reparací, které by získalo od Německa. S tímto nápadem přišla řecká vláda již v roce 2013 a Tsispras ho v nedělním projevu v parlamentu zopakoval jako svůj předvolební slib. Vicekancléř a ministr hospodářství Sigmar Gabriel dnes však tento krok rezolutně zamítl. Otázku poválečných reparací podle něj definitivně vyřešila dohoda dvou německých států se čtyřmi velmocemi před sjednocením Německa v roce 1990. Dokument schválený mimo jiné právě Řeckem vylučuje veškeré budoucí nároky na odškodnění za válečné škody.
Pro vyplacení reparací se ale vyslovila například německá poslankyně za krajně levicovou stranu Levice Ulla Jelpkeová. Splatit by podle této opoziční političky Německo mělo alespoň vynucenou půjčku z roku 1942 ve výši 476 milionů říšských marek.
Západní Německo vyplatilo Řecku odškodnění 115 milionů marek už v roce 1960. Atény ale prý tuto platbu vždy považovaly za začátek. Zbytek nároků se údajně chystaly projednat až se sjednoceným Německem. Podle německého ministerstva financí však smlouva obsahovala jasné ustanovení, že otázka odškodnění je tímto trvale vyřešena.
Za účelem vyčíslení ztrát způsobených nacistickým Německem vznikla nedávno pracovní skupina i v ruském parlamentu. Moskva se prý chystá uplatnit nárok na zhruba tři biliony eur (83 bilionů Kč).
