Nová přísná pravidla pro hypotéky. Koho se dotknou a jak?

Česká národní banka (ČNB) zpřísní od října pravidla pro poskytování hypoték o požadavky na výši příjmu. Výše dluhu žadatele o hypotéku by nově neměla překročit devítinásobek jeho ročního čistého příjmu. Žadatel by měl současně na splátku dluhu vynakládat maximálně 45 procent svého měsíčního čistého příjmu.

Informovala o tom ve středu ČNB v souvislosti se zveřejněním Zprávy o finanční stabilitě. Pravidla pro výši úvěru k hodnotě zastavené nemovitosti ponechala ČNB beze změny.

Opatření se má týkat jen případů, kdy si zájemce bere nový úvěr. Zavedení nového opatření by se tak nemělo týkat lidí, kteří mění banku při takzvaném refinancování, tedy když kvůli výhodnějším podmínkám přecházejí k jiné bance a de facto si tam berou nový úvěr.

  • Výše dluhu žadatele o hypotéku by nově neměla překročit devítinásobek jeho ročního čistého příjmu. U žadatele o hypotéku, který neuplatňuje žádné odpočty, např. na děti, ale pouze na poplatníka, aktuálně činí průměrná čistá mzda 22 916 korun (hrubá je 30 265 Kč), devítinásobek ročního čistého příjmu tak vychází na 2 474 928 korun.
  • Žadatel by měl současně na splátku dluhu vynakládat maximálně 45 procent svého měsíčního čistého příjmu. U průměrného měsíčního příjmu 30 265 korun hrubého, což je 22 916 korun čistého, vychází 45 procent, a tedy maximální výše splátky, na 10 312 korun.

K omezením trhu vedl ČNB rychlý růst cen nemovitostí i objemu úvěrů na bydlení. V případě zhoršení ekonomického vývoje by se totiž mohla řada domácností s hypotékou dostat do problémů se splácením, což by se dotklo následně i bank. „S tím, jak růst cen bydlení předstihuje zvyšování příjmů domácností, se dlužníci stávají zranitelnějšími. Zároveň roste pravděpodobnost, že o úvěr budou čím dál více usilovat rizikovější žadatelé,“ uvedl ve středu k opatření guvernér ČNB Jiří Rusnok.

ČNB upozornila, že růst cen nemovitostí v Česku byl loni nejvyšší v EU, v průměru o 16 procent. Nadhodnocení cen bytů činilo 14 procent. České domácnosti mají aktuálně úvěry na bydlení za 1,174 bilionu korun. 

3 minuty
Události ČT: ČNB zpřísní pravidla hypoték
Zdroj: ČT24

Guvernér také uvedl, že ve středu oznámená opatření na finančním trhu se opírají o logiku takzvaného paradoxu finanční stability. „Ten vychází z toho, že největší rizika se rodí právě v těch nejlepších časech, kdy banky i lidé vnímají rizika jako nejmenší. Je to zkušenost mnoha minulých krizí,“ uvedl Rusnok.

Veškerá omezení hypoték ze strany ČNB ale mají podobu pouhého doporučení bankám, protože dosud neexistuje zákon, jímž by si centrální bankéři mohli tato pravidla vynutit. Banky se nicméně těmito doporučeními většinou řídí. ČNB se snaží prosadit novelu zákona, která by doporučení přeměnila v povinnost.

V dubnu 2017 ČNB doporučila neposkytovat hypotéky nad 90 procent ukazatele LTV (poměr výše úvěru k hodnotě zástavy) a omezit i hypotéky nad 80 procent. Takových mohou banky poskytnout jen 15 procent.ČNB zpřísnila podmínky na hypotečním trhu již několikrát, byť jen formou doporučení. Poprvé předloni na podzim, kdy bankám fakticky zakázala půjčovat na celou hodnotu nemovitosti.

Poslední data – za duben – ukazují, že počet i objem hypoték klesl v meziměsíčním i meziročním srovnání. Právě v dubnu ředitel měnové sekce České národní banky (ČNB) Tomáš Holub poznamenal, že boom na hypotečním trhu lehce zpomaluje.

„Nelze popřít, že toto opatření může vést k ochlazení budoucí úvěrové aktivity, respektive ke snížení jejího růstu v bankovním sektoru jako celku při nejednotné míře dopadu na jednotlivé banky,“ okomentoval kroky ČNB výkonný ředitel České bankovní asociace (ČBA) Pavel Štěpánek. Podle něj ale lze očekávat, že dopad na dostupnost úvěrů pro domácnosti bude mírnější, než se očekávalo.

  • ČNB zvyšuje sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1,50 % s platností od 1. července 2019.
  • ČNB od 1. října 2018 rozšiřuje svá doporučení pro poskytování hypotečních úvěrů o požadavky na výši příjmu. Výše dluhu žadatele by nově neměla překročit devítinásobek jeho ročního čistého příjmu (ukazatel DTI). Žadatel by měl současně na splátku dluhu vynakládat maximálně 45 % svého měsíčního čistého příjmu (ukazatel DSTI).
  • Ve specifických případech bude možné tyto hodnoty překročit, avšak nejvýše u 5 % úvěrů.
  • Platné limity pro výši úvěru k hodnotě zastavené nemovitosti (ukazatel LTV) se nemění.
  • ČNB i nadále pracuje na přípravě novely zákona o ČNB, která by jí dala pravomoc stanovovat závazné limity LTV, DTI a DSTI.
  • Zdroj: ČNB

Šéf společnosti Golem Finance Libor Ostatek řekl Hospodářským novinám, že se nejnovější opatření směřované na výši splátky a úvěru v poměru k příjmu dotkne hlavně lidí s nižšími příjmy. Přístup k hypotéce to podle něj může omezit 20 až 30 procentům klientů, kteří by ji za současných podmínek mohli získat. Novou regulaci pak podle něj pocítí spíše lidé v regionech než v Praze či Brně. 

Od ledna letošního roku již ČNB bankám naznačovala, že považuje za vysoce rizikové, pokud splátka dluhu přesahuje 40 procent čistého měsíčního příjmu žadatele a pokud je celková výše dluhu vyšší než osminásobek čistého ročního příjmu. 

V zemích, kde limity příjmů ke splátkám aplikují, jsou ukazatele podle ředitele sekce finanční stability ČNB Jiřího Fraita přísnější. Například v Irsku je to čtyřnásobek ročního příjmu. V Norsku je to šesti- až sedminásobek a na Slovensku osmi- až devítinásobek ročního příjmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 7 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...