Počet lidí bez práce se v Česku nemění, v srpnu byla nezaměstnanost stejná jako v červenci, tedy 2,7 procenta. Bez zaměstnání bylo 204 789 lidí, což je nejnižší srpnový údaj od roku 1996. Uchazečů o práci přitom nepatrně ubylo, počet se proti červenci snížil o 331. V hojném počtu se do evidence řadili absolventi škol, hlavní vlnu ale úřady očekávají v září. Nabídka volných pracovních míst se opět rozšířila, zaměstnavatelé nabízeli v srpnu 350 564 pozic. Oznámil to Úřad práce ČR (ÚP ČR). Analytici takový vývoj předpokládali, důvodem je, že vrcholí období sezonních prací.
Nezaměstnanost v srpnu zůstala na červencových číslech. Uchazečů o práci ubylo
„Navzdory snížené aktivitě na trhu práce během prázdnin zůstal podíl nezaměstnaných osob na stejné hodnotě jako v červenci. Nadále rostl počet volných pracovních míst a počet evidovaných uchazečů o zaměstnání poklesl. K dalšímu oživení pracovního trhu by mělo dojít v září. Nezaměstnanost by tak mohla stagnovat, případně se mírně snížit,“ uvedla generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.
Nezaměstnanost v srpnu zůstala na červencových číslech (zdroj: ČT24)
Situace na trhu práce podle Sadílkové odpovídá dlouhodobé situaci i ročnímu období, ovlivňuje ho dobrá kondice české ekonomiky a sezonní práce. V plném proudu jsou zejména práce ve stavebnictví, lesnictví, zemědělství, rostlinné výrobě, cestovním ruchu a gastronomii.
„Situace na pracovním trhu zůstává z pohledu zaměstnanců i nadále velmi příznivá a mírné zpomalení domácí ekonomiky se do podílu nezaměstnaných osob zatím v podstatě nepromítá. Mírný pokles zaměstnanosti v průmyslu je zatím kompenzován růstem zaměstnanosti v sektoru služeb,“ komentuje vývoj analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Dodal, že pracovní trh je v současnosti na svých limitech a možnost dalšího poklesu nezaměstnanosti je již velmi omezená.
Vývoj nezaměstnanosti
Míra nezaměstnanosti je i podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče již velmi nízko a příliš prostoru pro její další pokles tak není. „Přesto ale nelze vyloučit, že v září či říjnu míra nezaměstnanosti ze své aktuální úrovně ještě mírně klesne. Nicméně ke konci letošního roku anebo nejpozději v průběhu roku 2020 se meziroční pokles míry nezaměstnanosti zřejmě postupně zastaví,“ uvedl.
Přibylo nových pracovních míst
Nových pracovních míst v srpnu opět přibylo. Zaměstnavatelé nabízeli v srpnu 350 564 volných míst, což bylo o čtyři tisíce víc než v červenci. U tří čtvrtin z nich zaměstnavatelé uváděli, že by na ně přijali i pracovníky ze zahraničí. Nejvíce volných pozic bylo v Praze.
Největší zájem byl o dělníky na stavbu budov, montážní dělníky, pomocníky ve výrobě, uklízeče a pomocníky v hotelích, řidiče nákladních aut, obsluhu vysokozdvižných vozíků, skladníky, svářeče či kuchaře. Firmám dlouhodobě chybí kvalifikovaní řemeslníci, ale také odborníci v informačních technologiích.
„Červnový pokles tohoto ukazatele se tak jeví jako jednorázový výkyv. Zaměstnavatelé zřejmě nepolevují s hledáním nové pracovní síly a vypisováním nových pozic. Pokud by došlo k opakovanému poklesu nových pracovních míst, byla by to předzvěst růstu nezaměstnanosti,“ uvedla analytička Raiffeisenbank Eliška Jelínková. Zároveň podle nedávno zveřejněného výsledku růstu mezd za druhé čtvrtletí podle ní vidíme, že nedostatek lidí na trhu práce i nadále vyvíjí tlak na růst mezd, který v tomto období dosáhl 7,2 %.
„Růst mezd se tedy i v nejbližším období udrží na vysokých hodnotách přes sedm procent v průměru za tento rok, přestože ekonomika již delší dobu zpomaluje,“ dodala Jelínková.
Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy je ale potřeba si také uvědomit, že ačkoliv je nejvíce volných míst v historii samostané České republiky, téměř na 90 procent z nich není potřeba ani maturity. „Více než dvě třetiny volných pracovních míst, přesně 66,4 procenta, jsou takového rázu, že zaměstnavatelé po případných kandidátech nežádají vyšší než základní vzdělání, vyplývá z údajů ministrestva práce a sociálních věcí a Úřadu práce. V absolutním vyjádření se jedná o 232 681 míst,“ konstatuje analytik.
Počty uchazečů a volná místa
Při obsazování 11 683 míst z celkového počtu volných pracovních pozic, tedy 3,33 procenta, se pak u uchazečů obejdou bez jakéhokoli vzdělání a maturita je požadována jen zhruba u jedenácti procent volných pracovních míst. Jedná se o 38 665 pozic z uvedených více než 350 tisíc, vyplývá dále z dat.
„To svědčí o tom, že tuzemský trh práce zatím nijak výrazně nepřesouvá těžiště k pracovní náplni s vyšší přidanou hodnotou. Extrémně silná zůstává tedy poptávka po pomocných dělnících a dalších manuálních pracovnících prostě průmyslové, zemědělské či stavební výroby s naprosto mizivou přidanou hodnotou. Takto silná poptávka po slabě, pokud vůbec, kvalifikované pracovní síle dokládá, že česká ekonomika v řadě oblastí stále vykazuje rysy takzvané ‚montovny‘,“ dodává Kovanda.
Meziroční dynamika vývoje volných pracovních míst již nicméně zvolňuje, upozorňuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler, přírůstky jsou tak již výrazně slabší než v minulém roce.
„Podíl volných pracovních míst je v tuzemské ekonomice dlouhodobě výrazně nad hodnotami zemí EU, což potvrzuje přehřátost domácího trhu práce. Česká ekonomika tomuto žebříčku vévodí již několik let v řadě, v roce 2016 však byl podíl poloviční kolem 3 % a na obdobné úrovni se pohybovaly i další země, například Belgie, Spojeném království a s menším odstupem pak i Německo,“ dodává Seidler.
Podíl volných pracovních míst k celkovému počtu pracovních míst (v %, 2019)
V srpnu také klesl počet zaměstnanců ze školství v evidenci Úřadu práce ČR. Celkem jich evidoval 3707, zatímco v červenci jich bylo 4200 a loni v srpnu 4084. Nejvíce bylo v evidenci učitelů předškolní výchovy, učitelů středních škol, konzervatoří a druhých stupňů základních škol, lektorů a učitelů jazyků. Školy jim nabízely 2825 míst v oboru, zájem měly hlavně o učitele jazyků a učitele na středních školách.
A počet absolventů v evidenci Úřadu práce ČR klesá celkově. „Řada mladých lidí se navíc snaží hledat si práci už v době, kdy ještě mají status studenta,“ doplnila Sadílková.
Nezaměstnanost v Česku zůstane dále jedna z nejnižších v rámci EU
Nejnižší nezaměstnanost vykázaly koncem srpna okresy Praha-východ a Jindřichův Hradec, Rychnov nad Kněžnou a Pelhřimov. Nejvyšší byla naopak na Karvinsku, Ostravsku, Chomutovsku, Mostecku a Bruntálsku. Nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v srpnu 46 okresů, klesla naopak ve 31 regionech, nejvíce v Ústí nad Labem a Karlových Varech.
GALERIE
Nezaměstnanost v srpnu 2019
Nezaměstnanost by nicméně podle analytiků měla zůstat jedna z nejnižších v rámci EU i v dalších měsících. „Nezaměstnanost dosáhla v prvních osmi měsících tohoto roku extrémně nízkých hodnot, což značí, že pozdější fáze hospodářského cyklu se na trhu práce stále ještě nezačala projevovat. Náš odhad průměrné letošní nezaměstnanosti na úrovni 3,1 % tak zřejmě nebude naplněn. Na konci roku se zřejmě dočkáme mnohem nižší průměrné nezaměstnanosti, která by i nadále měla zůstat nejnižší v rámci Evropské unie,“ dodala Jelínková.