Nezaměstnanost v dubnu stoupla. Hlavní přelom však Maláčová očekává až koncem května

Nezaměstnanost v Česku se v dubnu zvedla z březnových tří na 3,4 procenta. Přibylo 52 995 nových uchazečů o práci. Celkem úřady práce evidovaly 254 040 nezaměstnaných, tedy zhruba o 28 400 více než před měsícem, řekla na tiskové konferenci ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Ministryně informovala, že některé firmy v Česku už ohlásily hromadné propuštění. Například Sokolovská uhelná se chystá podle ní propustit v druhé polovině roku až tisíc zaměstnanců a podobný plán je i ve společnosti AGC. 

Z šetření Hospodářské komory, které proběhlo mezi jejími 796 členy mezi 21. až 23. dubnem pak vyplynulo, že více než polovina českých firem zatím nepropouštěla ani nyní propouštět neplánuje. Ve stavebnictví je takových podniků 71 procent, v restauračních službách ale jen 28 procent.

Firmy by mohly dostat příspěvky na mzdy do několika dnů, řekla ke kurzarbeitu Maláčová.
Dvě třetiny z firem, které propouštěly nebo budou propouštět zaměstnance, propustí až pětinu svých zaměstnanců.

Mezi velkými firmami s více než 250 zaměstnanci, které propouštění řeší, je jich 84 procent. Více než polovinu zaměstnanců propustilo či propustí 11 procent firem. Jde ale o mikro a malé firmy a spíše výjimečně firmy střední velikosti.

Čísla jsou stále velmi slušná. Nicméně to neznamená, že se můžeme předčasně radovat… Příští týdny ukážou, do jaké míry může počet nezaměstnaných narůst. Největší přelom očekáváme na konci měsíce května a na začátku června.
Jana Maláčová
ministryně práce a sociálních věcí

Předseda odborové centrály ČMKOS Josef Středula očekává, že se hlavní dopady současné situace projeví v letních měsících. 

Ministerstvo práce v podkladech ke kurzarbeitovému programu Antivirus uvedlo, že očekává případné zvýšení nezaměstnanosti kvůli koronavirové krizi zhruba až o pět procentních bodů. Ekonomické dopady budou podle resortu záviset na tom, kolik lidí skutečně bude bez práce a na jak dlouho.

Při půlročním navýšení nezaměstnanosti o pět procentních bodů by státní rozpočet na daních, odvodech a vyplacených podporách přišel o 44 miliard korun, spočítalo ministerstvo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda projedná další kroky k regulaci cen pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) bude na pondělním jednání schvalovat návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády. Ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři projednají i vládní nařízení, podle kterého by životní minimum vzrostlo od října, nikoliv od května. Zabývat se budou i novelou zákona o cestovních dokladech.
před 4 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 19 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026
Načítání...