Nezaměstnanost v Česku stoupla v prosinci na čtyři procenta

Nezaměstnanost v Česku na konci loňského roku stoupla. Podle zveřejněných údajů Úřadu práce ČR byla v prosinci bez práce čtyři procenta lidí, zatímco v listopadu 3,8 procenta. Vyšší míru nezaměstnanosti mělo Česko naposledy v létě 2017. V prosinci 2019 bylo v Česku bez místa 2,9 procenta práceschopných.

V evidencí úřadu bylo v poslední den loňského roku 291 977 uchazečů o práci, meziročně skoro o 76 500 více. Ve srovnání s listopadem přibylo téměř 17 500 nezaměstnaných.

V prosinci meziměsíčně mírně stoupl počet volných pracovních míst, a to o 610 na 318 582. V meziročním srovnání to je ale pokles o téměř 22 400 volných pozic.

Vývoj nezaměstnanosti
Zdroj: MPSV

„Růst nezaměstnanosti způsobují restriktivní opatření proti šíření koronaviru. Ta omezují počty pracovních pozic v nuceně uzavřených provozech. Díky programům na podporu zaměstnanosti však nedochází k masovému propouštění. Nezaměstnanost v naší zemi se tak stále drží na nízké úrovni,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Na jedno volné místo v průměru připadá 0,9 uchazeče. Mezi regiony jsou však velké rozdíly. Zatímco v okrese Praha-východ je to v průměru 0,1 zájemce, na Ústecku připadá na jedno volné místo téměř šest nezaměstnaných a na Karvinsku dokonce 8,4.

Události: Vývoj nezaměstnanosti a HDP (zdroj: ČT)

V prosinci stoupla nezaměstnanost ve všech krajích

Ve srovnání s listopadem stoupla v prosinci nezaměstnanost ve všech krajích České republiky. Nejnižší míru nezaměstnanosti vykazoval ke konci roku Pardubický kraj, a to 2,9 procenta. O 0,2 procentního bodu vyšší nezaměstnanost byla v Královéhradeckém kraji. Naopak nejhorší situace byla v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, kde je 5,6 procenta, respektive 5,5 procenta lidí bez místa.

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenaly v prosinci také všechny okresy. Nejvíce, a to o 24,6 procenta, stoupla nezaměstnanost na Jindřichohradecku. Na Prachaticku přibylo v evidenci úřadu práce 23,7 procenta uchazečů.

Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší, než je republikový průměr, hlásí 29 regionů. Nejvyšší nezaměstnanost, přes osm procent, byla v prosinci v okrese Karviná. Následovalo Bruntálsko s 6,8 procenta nezaměstnaných a s rozdílem 0,1 procentního bodu okres Ostrava-město.

Naopak nejnižší míru nezaměstnanosti eviduje ÚP na Rychnovsku, a to 1,9 procenta. Dvouprocentní nezaměstnanost byla v okrese Praha-východ.

Vývoj nezaměstnanosti loni významně ovlivnila pandemie nemoci covid-19, jejíž první případy se v Česku objevily 1. března. Ještě počátkem loňského roku se český pracovní trh potýkal s výrazným nedostatkem zaměstnanců.

„S příchodem koronaviru se situace začala měnit. Především v oblastech, které jako první postihlo nařízené uzavření provozů. Řeč je o službách, pohostinství, lázeňství, prodeji, sportovních klubech, kultuře a postupně třeba i automobilovém průmyslu,“ upozornil generální ředitel ÚP ČR Viktor Najmon. Dodal, že i přes zhoršení situace má Česko nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii.

V prvních třech měsících loňského roku se nezaměstnanost v Česku ještě pohybovala kolem tří procent. V dubnu vystoupala na 3,4 procenta a od července do září se držela na 3,8 procenta. V říjnu sice o 0,1 procentního bodu klesla, ale v listopadu se vrátila zpět na 3,8 procenta.