Nezaměstnanost v Česku loni v prosinci po čtyřech měsících stagnací či poklesů stoupla z listopadových 2,8 procenta na 3,1 procenta, oznámil Úřad práce ČR. Meziročně ale podíl nezaměstnaných klesl, v prosinci 2017 činil 3,8 procenta a volných pracovních míst meziměsíčně i meziročně přibylo. Růst nezaměstnanosti je podle ekonomů přechodný, letos by nezaměstnanost měla podle nich zůstat kolem tří procent.
Nezaměstnanost stoupla na 3,1 procenta. Volných míst je pořád víc než lidí bez práce
Nárůst nezaměstnanosti je ke konci roku podle úřadu běžný. „S příchodem zimy postupně končí sezonní práce, zejména v zemědělství či stavebnictví, a do evidence se už hlásí ve větším počtu i lidé, jimž skončily termínované pracovní smlouvy a dohody nebo například živnostníci, kteří dočasně přerušili svou činnost,“ uvedla generální ředitelka Úřadu práce Kateřina Sadílková.
V příštích měsících bude nezaměstnanost podle ní kvůli konci sezonních prací a pracovních úvazků na dobu určitou stagnovat, či mírně růst. Celoročně ale bude letos situace na trhu práce stabilní podobně jako loni, dodala.
Počet nezaměstnaných byl k 31. prosinci loňského roku o zhruba 16 500 vyšší než ke konci listopadu, ale o 49 tisíc nižší než před rokem. Podle Sadílkové nezaměstnanost během celého loňského roku kopírovala klasickou vývojovou křivku zohledňující sezonní vlivy. Zároveň ale ve srovnání s rokem 2017 setrvale klesala. „Trh práce ovlivňoval stabilní rozvoj české ekonomiky,“ doplnila.
Vývoj nezaměstnanosti
„Obecná míra nezaměstnanosti se v současné době pohybuje na nejnižší úrovni od vzniku České republiky a dosahuje i nejnižší úrovně v Evropské unii. Naopak nejhorší situace bylo dosaženo na přelomu února a března roku 2000, kdy obecná míra nezaměstnanosti vzrostla na 9,3 procenta,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Počet volných míst dosáhl dalšího rekordu
Ke konci loňského roku bylo bez práce přes 231 500 lidí, což byla nejnižší prosincová hodnota od roku 1996. „Počet volných pracovních míst se sice navýšil již velmi mírně o zhruba 900, celkově však dosáhl nového rekordu a překonal již 324 tisíc. V meziročním srovnání tak v tuzemské ekonomice přibylo zhruba 108 tisíc pracovních míst, což je meziroční nárůst o 50 procent, a ubylo 50 tisíc nezaměstnaných. Přitom dle odhadů Hospodářské komory ČR může být reálný volný počet míst v ekonomice ještě o 100 tisíc vyšší, než evidují samotné Úřady práce,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Najít pracovníky je v Česku stále těžší
Podle ředitelky Úřadu práce je pozitivní, že loni přibývalo celoročně i pracovních příležitostí pro lidi ve věku nad 50 let, se zdravotním postižením či dlouhodobě nezaměstnané.
Na jedno volné místo připadalo v průměru v Česku ke konci roku 0,7 uchazeče o práci.
Ve srovnání regionů Česka měla nejnižší nezaměstnanost Praha, kde podíl lidí bez práce činil 1,9 procenta. Nejvyšší byla naopak nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji s 4,7 procenta.
GALERIE
Nezaměstnanost po okresech v prosinci 2018
Stále trvá poptávka po technických profesích
Zaměstnavatelé měli v prosinci největší zájem o stavební či montážní dělníky, pomocníky ve výrobě, uklízeče a pomocníky v hotelích, řidiče nákladních aut a vysokozdvižných vozíků, skladníky, svářeče i pomocné manipulační pracovníky. Jako obvykle byla velká poptávka po technických profesích napříč všemi obory. V této oblasti se zaměstnavatelé nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované pracovníky.
Mezi nezaměstnanými v evidenci pracovních úřadů bylo nejvíce pomocných pracovníků ve výrobě, prodavačů, administrativních pracovníků, uklízečů, pracovníků ostrahy či řidičů osobních aut a malých dodávek.
Nezaměstnaných přibylo (zdroj: ČT24)
„Vzhledem k nedostatku lidí na trhu práce nezbývá firmám nic jiného, než investovat do technologií nahrazujících lidskou práci a zvyšujících produktivitu. Investice do výroby však vyžadují určitý čas a v růstu produktivity se projeví až se zpožděním,“ konstatuje analytik Raiffeisen Bank (RB) Lubor Růžička. Nedostatek lidí na trhu práce a rostoucí platové ohodnocení podle analytiků způsobuje fakt, že se do pracovního procesu zapojují i osoby, které by za normálních okolností zůstaly ekonomicky neaktivní, tedy důchodci, studenti i matky na mateřské dovolené.
Nezaměstnanost by tak podle odhadu RB měla zůstat na nízkých úrovních i v letošním roce, v průměru za celý rok očekávají její nepatrné zvýšení na 3,3 %. „Nedostatek lidí na trhu práce bude i nadále vyvíjet tlak na růst mezd, které si i v letošním roce udrží svižnou dynamiku nad 7 %. Jejich růst se tedy i v nejbližším období udrží na vysokých hodnotách, přestože růst ekonomiky již začal zpomalovat,“ dodává Růžička.
Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovady bude letošní míra nezaměstnanosti převážně stagnovat kolem loňských hodnot, když vykáže celkovou úroveň rovných tří procent.
Právě trh práce bude podle analytiků Komerční banky letos hlavní příčinou, proč navzdory zpomalující globální ekonomice bude Česká národní banka pokračovat v utahování měnové politiky. „Čekáme, že sazby letos půjdou nahoru ještě třikrát a na konci roku dosáhnou 2,5 %,“ říká ekonom KB Viktor Zeisel.
V celé EU je bez práce zhruba 16,5 milionu lidí
Evropský statistický úřad Eurostat odhaduje, že ve 28 zemích Unie bylo v listopadu bez práce 16,491 milionu lidí, z toho 13,040 milionu v eurozóně. Oproti říjnu však počet nezaměstnaných v EU o 107 tisíc klesl, v zemích platících eurem pak zhruba o 90 tisíc.
A klesala i celková míra nezaměstnanosti v eurozóně – v listopadu o desetinu procentního bodu na 7,9 procenta – a je tak nejníže od října 2008. V celé Evropské unii se nezměnila a zůstala na 6,7 procenta, nejníže od začátku měsíčních statistik z ledna 2000, uvedl Eurostat.
Mezi členskými státy EU měla nejnižší míru nezaměstnanosti i nadále Česká republika (1,9 procenta), Německo (3,3 procenta) a Nizozemsko (3,5 procenta). Nejhorší je situace v Řecku (18,6 procenta – údaj za září) a ve Španělsku (14,7 procenta).
Meziročně se pak míra nezaměstnanosti snížila ve všech 28 členských zemích Unie s výjimkou Estonska, kde se nezměnila. Největší pokles Eurostat zaznamenal v Chorvatsku, Řecku a ve Španělsku.
Nezaměstnanost mladistvých v jednotlivých zemích EU (v %, průměr leden–říjen 2018)
V poklesu v listopadu pokračoval počet nezaměstnaných mladých lidí do 25 let, v EU se snížil o 189 tisíc a v eurozóně o 90 tisíc. Míra nezaměstnanosti v této věkové skupině v EU meziročně klesla z 16,1 na 15,2 procenta, zatímco v eurozóně se snížila ze 17,8 na 16,9 procenta. Nejlépe se i v této kategorii daří České republice (4,9 procenta), Německu (6,1 procenta) a Nizozemsku (6,9 procenta). Nejvíce mladých lidí je bez práce v Řecku (36,6 procenta – údaj za září), Španělsku (34,1 procenta) a v Itálii (31,6 procenta).
Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v České republice v listopadu stagnovala na 2,8 procenta. Bez práce bylo 215 010 lidí. V prosinci pak podle středečních dat nezaměstnanost stoupla na 3,1 procenta a počet nezaměstnaných vzrostl na 231 500 osob, což byla nejnižší prosincová hodnota od roku 1996. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, zatímco Úřad práce z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.