Nezaměstnanost na Slovensku vystoupila v červnu na 7,4 procenta a byla tak nejvyšší za poslední více než tři roky. Vyplývá to z informací Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny, jež na Slovensku řídí úřady práce.
Počet registrovaných nezaměstnaných, kteří by mohli okamžitě nastoupit do práce, v červnu na Slovensku se zhruba 5,5 milionu obyvatel vzrostl proti květnu o 5330 na 203 586 osob. Příliv nezaměstnaných do evidence úřadů práce se opět zmírnil.
V květnu činila nezaměstnanost 7,2 procenta.
Úrady na Slovensku po třech měsích opět evidovaly nárůst volných pracovních míst. Nejvíce, téměř třetina (31,39 %), jich bylo k dispozici v Bratislavském kraji. Nejméně v Prešovském kraji (5,88 procenta). Zájem byl zejména o operátory a montéry strojů a zařízení.
V Česku, kde je dlouhodobě lepší situace na trhu práce než na Slovensku, se míra nezaměstnanosti v červnu nepatrně zvýšila na 3,7 procenta.
Až do letošního dubna se nezaměstnanost v zemi pod Tatrami déle než rok držela kolem pětiprocentní hranice. Na nejnižší úrovni v novodobé historii země, a to 4,88 procenta, byla loni na jaře.
Slovenská vláda po propuknutí pandemie covidu-19 zavedla program podpory zaměstnavatelů s cílem udržet zaměstnanost, jehož trvání následně prodloužila. Po startu projektu na pobídkách ale vyplatila méně peněz, než původně předpokládala. Kabinet zatím nevyhověl požadavkům zástupců zaměstnavatelů na úpravu projektu.
Rekordní deficit a výdajové limity rozpočtu
Slovenský parlament minulý týden změnou zákona schválil výrazné zvýšení schodku letošního státního rozpočtu na rekordních 11,95 miliardy eur (318 miliard korun), tedy na více než čtyřnásobek původně plánované částky 2,77 miliardy eur. Důvodem jsou podle ministerstva financí hlavně dopady pandemie covidu-19, ale i nepokryté výdaje v původním rozpočtu.
Země chce také zavést od roku 2022 závazné výdajové limity rozpočtu vlády, od kterých si v době ekonomického růstu slibuje vytváření rezerv na horší časy.
„Právě dnešní doba ukazuje důležitost výdajových limitů. Jsou země, které mají dluh na polovině, protože se tam zachovali jako dobří hospodáři – v dobrých časech odkládat na horší časy,“ uvedl ministr financí Eduard Heger. Dodal, že horní limit výdajů státu na několik let dopředu by měl být stanoven konkrétní částkou, nikoliv jako podíl na výkonu ekonomiky. Dodatečné neplánované příjmy státu by sloužily jako rezerva.
„Pokud bychom měli zavedené výdajové stropy, tak bychom do pandemie vstupovali lépe připraveni, s přebytkovým rozpočtem a s výrazně nižším dluhem,“ řekl Heger.
Jaké jsou prognózy vývoje
Slovenské ministerstvo financí v červnu zhoršilo odhad poklesu hrubého domácího produktu (HDP) země, a to na 9,8 procenta proti dříve předpokládanému propadu o 7,2 procenta. Na příští rok úřad předpokládá růst HDP o 7,6 procenta, dosud očekával vzestup hospodářství o 6,8 procenta.
V příštích letech by nezaměstnanost měla klesat, podle prognózy se ale do roku 2023 nevrátí na loňskou úroveň pod hranici šest procent. Zpomalit by se mělo tempo růstu mezd, stejně jako inflace, a to například kvůli poklesu cen ropy.
Evropská komise pak ve své červencové prognóze odhaduje slovenský pokles na devět procent. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v červnu uvedla, že slovenský propad by při jedné vlně koronaviru letos činil 9,3 procenta, při dvou vlnách pak 11,1 procenta.
