Nikósie – Před budovu kyperského parlamentu dorazily tisíce lidí demonstrujících kvůli obavě z vysokých ztrát. Ty mají postihnout jejich penzijní fondy, jež spravovaly restrukturalizované banky. Jde o miliardy eur. Guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi mezitím prohlásil, že považuje zdanění bankovních vkladů na Kypru za chybu. Podobná záchrana bankrotujícího státu by se v budoucnu už nikde neměla opakovat. Kypr dokončil jednání s mezinárodními věřiteli o podmínkách záchranného úvěru za deset miliard eur (zhruba 260 miliard korun).
Demonstrace v Nikósii se zúčastnili zaměstnanci největších tamějších bank, v nichž se ztratily miliardové úspory a které kryjí ztráty z penzijních fondů svých pracovníků. Připojili se k nim i zaměstnanci dalších podniků, jejichž penzijní fondy neprozřetelně investovaly hlavně do banky Laiki. „Ruce pryč od našich pracovních míst, nedotýkejte se našich penzijních fondů,“ hlásaly transparenty nad hlavami demonstrantů.
Okolí parlamentu chránily silné policejní jednotky vybavené pro případné násilně střety s protestujícími. „Chceme písemné závazky týkající se ochrany našich penzijních fondů a našich pracovních míst,“ prohlásil třeba Jorgos Georgiu, jenž pracuje v jedné z bank už 14 let. Odborová organizace zaměstnanců bank kromě svolání demonstrace zorganizovala i dvouhodinovou stávku.
Podle listu Kathimerini se ale ocitají v těžkostech rovněž penzijní fondy dalších polostátních podniků. Například fond pracovníků tamějšího elektrárenského koncernu AIK si má odepsat ztrátu 27 milionů eur uložených v bance Laiki a ani 15 milionů eur uložených v Bank of Cyprus nezůstane celých.
Každodenní život ostrovanů se změnil
Kyperští obchodníci se nyní snaží udržet si zákazníky pomocí záplavy nejrůznějších slevových akcí. Život na Kypru se kvůli bankovní krizi změnil, což pociťují klienti i obchodníci. Na to, že lidé nemají dost peněz, už si vedle bank začínají zvykat i supermarkety nebo čerpací stanice.
V obchodech začíná být nadbytek velkých nákupních vozíků, místo nichž zákazníci začali více používat menší košíky, které jim na nákup stačí. I slevy často nic nezmění na tom, že v regálech zůstávají prázdná místa, protože majitelé obchodů narážejí na problém i na druhé straně nákupního řetězce.
Výrobci a velkoobchody totiž nechtějí prodávat zboží, pokud nedostanou peníze na ruku. „Dodavatelé naneštěstí stále vyžadují platby v hotovosti, a při současném problému s oběhem peněz se tato záležitost pochopitelně stává výrazně těžší pro všechny,“ řekl generální sekretář svazu majitelů malých obchodů Stefanos Kursaris.
Krize dopadá i na kyperské aerolinky
Státní letecké společnosti Cyprus Airways kvůli nedostatku peněz hrozí zánik. Pokud by měla pokračovat, potřebovala by finanční injekci v přepočtu víc než dvě miliardy korun. O ukončení provozu se uvažovalo už na začátku roku 2011 - tehdy pomohl stát. Teď společnost čeká na mezinárodní pomoc.
Kypr se dohodl tento týden s mezinárodními věřiteli na podmínkách záchranného úvěru deset miliard eur (zhruba 260 miliard korun), z něhož první dávka dorazí v květnu. Kypr ale má na oplátku omezit svůj bankovní sektor a vlastními silami sehnat 5,8 miliardy eur. Přispět mají velcí střadatelé, kteří přijdou o významnou část svých bankovních vkladů nad 100 tisíc eur.
