Praha - Národní ekonomická rada vlády (NERV) navrhuje v rámci reformy veřejných financí vytvoření nových pravidel pro deficit veřejných financí. Pokud by ministerstva nehospodařila efektivně a překračovala dohodnuté rozpočtové rámce, šéfové resortů by to pocítili na platech. Kromě toho by platy ministrů i jejich podřízených měly být více orientovány na výkon tak, jako to funguje v soukromé sféře. NERV krom toho navrhuje vytvoření nezávislé Rozpočtové rady po vzoru Bankovní rady České národní banky.
NERV volá po osobní zodpovědnosti politiků za hospodaření státu
Hromadit deficity dál nelze – shodla se Národní ekonomická rada vlády. „Dluh není nic jiného než neschopnost řešit současné problémy v současnosti,“ zdůraznil člen NERVu, ekonom Tomáš Sedláček. Počítá proto s vytvořením pravidla, které by omezilo bezdůvodné hromadění deficitů.
V rámci takzvaného dynamického rozpočtového pravidla by se deficit veřejných financí řídil růstem hrubého domácího produktu. Součet růstu HDP a deficitu veřejných financí by neměl překročit určitou hranici. To znamená, že v případě příznivějšího ekonomického růstu by měl být deficit nižší. „V dobrých dobách pravidlo nutí k vytváření přebytku a v dobách zlých zase umožňuje vyhnout se tomu nejhoršímu. Dluh nebo deficit byl vytvořen na doby krize, nikoliv na doby přebytku, jak jsme si zvykli,“ řekl k tomu Sedláček.
Zároveň by pravidlo mělo být doplněno o zvláštní režim odvíjející se od vývoje státního dluhu. Například v případě překročení 40procentní hranice poměru dluhu k HDP by se zostřil režim výdajů státu. Rozpočtové pravidlo na druhou stranu musí být adaptabilní a musí být možné jeho překročení v nouzových situacích, jako jsou například povodně, kdy musí stát prudce zvýšit výdaje, aby pomohl zasaženým lidem a obnovil třeba poničenou infrastrukturu.
Politici by neměli mít právo tisknout dluh
Již před staletími přišli politici o právo tisknout peníze, a zvyšovat tak inflaci. Vydávání peněz je nyní plně v kompetenci centrálních bank. K něčemu podobnému by mělo podle Sedláčka dojít také v oblasti veřejných financí. Politici by neměli mít právo zvyšovat dluh.
„Politikům stále zůstalo právo tisku dluhu a je otázkou, zda nejít podobným směrem, jako šla monetární politika. V tomto smyslu je fiskální politika dvě generace za monetární politikou,“ míní Sedláček.
Osobní odpovědnost politiků za hospodaření státu
V návaznosti na vytvoření rozpočtového pravidla by měli být politici podle NERVu trestáni za to, když ho nedodrží, a to jak na úrovni vlády, tak jednotlivých rozpočtových kapitol. „Když daný ministr překročí výdajové rámce, tak bude osobně trestán na výši platu tak, aby měl aspoň symbolický zájem na dodržování deficitu,“ zdůraznil Sedláček. Ministři a náměstci by tak mohli přijít až o 20 procent platu.
Tabulkové platy ve veřejném sektoru by kromě toho neměly být tak rigidní, jako jsou nyní. Měly by být více svázány s výkonem konkrétního zaměstnance. „Jak politikovi, tak podřízeným by byly stanoveny určité cíle, které jsou jednoduše měřitelné, například postoupení nahoru v žebříčku konkurenceschopnosti tak, jak ho vydává Světová banka,“ vysvětlil Sedláček.
Transparentní příprava rozpočtů
NERV kromě toho volá po transparentní přípravě rozpočtů a zlepšení informovanosti veřejnosti o tom, co pro ně deficity a dluhy znamenají. „Doporučujeme v každém rozpočtu uvádět, o kolik by se musely zvednout daně, aby byly veřejné finance vyrovnané,“ uvedl Sedláček. Krom toho by se v návrhu rozpočtu mělo také objevit, jak dlouho by trvala splátka části veřejného dluhu připadajícího na jednoho občana, kdyby ho měl občan splácet sám. Vláda by měla také uvádět, do kdy chce dosáhnout vyrovnaného hospodaření a kdy sníží veřejný dluh na 25 procent HDP.
Aleš Michl, ekonom
„Například já jsem si ráno koupil Tic Tac za 9.90. Když vyšel loni audit ministerstva dopravy, tak to ho nakupuje za 50 korun.“
Po vyšší transparentnosti volá NERV také v oblasti zadávání veřejných zakázek. Vzniknout by podle něj měl tzv. rozklikávací rozpočet, což znamená, že by veškeré výdaje státu byly zpřístupněny na internetu. Podobný princip už funguje například ve Velké Británii.
„Myslím si, že ten konkrétní návrh zveřejňovat výdaje na internetu bychom si mohli vzít za své a co nejdříve ho implementovat, aby tato čísla byla k dispozici všem, kteří se chtějí zajímat o veřejné finance,“ řekl ČT24 předseda poslaneckého klubu (ODS) Zbyněk Stanjura. Zamlouvá se mu také plán na přepočítávání státního dluhu na hlavu a délku splácení. „Já myslím, že to reálné je. Ta čísla existují,“ podotkl.
Změny v daních
Národní ekonomická rada vlády počítá také s úpravou daní. Podle ekonoma Jana Procházky by se mělo daňové zatížení přesouvat od zdanění práce směrem ke zdanění spotřeby. Stejně se k otázce daní staví i vládní koalice. Například daň z přidané hodnoty, která je příkladem zdanění spotřebitele, má podle představ Nečasova kabinetu růst v souvislosti s důchodovou reformou.
NERV také míní, že by místní rozpočty měly dostat finanční injekci v podobě zvýšení daně z nemovitosti. Zde je ale třeba postupovat šetrně, aby podobné opatření nepůsobilo proti lidem a aby nevyvolalo distorze na trhu. Naopak zrušit by se podle představ NERVu měla daň z dividend.
Ekonomická rada vlády by také ráda viděla růst daně z elektřiny, pevných paliv a zemního plynu. Chce tak klást větší důraz na ekologii a postihovat využívání komodit, které zatěžují životní prostředí.
Národní ekonomická rada vlády je pouze poradním orgánem vlády. Pomáhá jí nalézt nejvhodnější podobu reforem a ekonomických opatření. Její návrhy ovšem mají pouze podobu doporučení, jejich uvedení do praxe je plně na vůli a v kompetenci politiků. Za podobu a provedení reforem, byť byly realizovány na doporučení NERVu, nese plnou zodpovědnost vláda.