Německý prezident zpochybnil legálnost nákupů dluhopisů ECB

Lindau - Německý prezident Christian Wulff dnes zpochybnil legální oprávnění Evropské centrální banky (ECB) k nákupům státních dluhopisů zemí eurozóny. Ukázal tím sílu německého odporu vůči kontroverzním krokům na podporu zadlužených zemí za každou cenu a podpořil nedávnou kritiku nákupů dluhopisů ze strany německé centrální banky Deutsche Bundesbank.

„Považuji masivní nákupy dluhopisů jednotlivých států Evropskou centrální bankou za právně sporné,“ řekl Wulff v projevu na ekonomické konferenci v jihoněmeckém Lindau. Prezident citoval článek smlouvy o EU, podle nějž má ECB zakázáno kupovat dluhopisy přímo od vlád. „Takový zákaz dává smysl pouze tehdy, když se jej nebudou pokoušet obcházet nákupy na sekundárním trhu,“ řekl.

Německý ústavní soud rozhodne 7. září o žalobách na finanční pomoc pro zadlužené členské země eurozóny. Žaloby podala skupina akademiků, podle které je pomoc v rozporu s německým i evropským právem a Lisabonskou smlouvou.

ECB uskutečňuje nákupy dluhopisů na sekundárním trhu od loňského května ve snaze přispět k řešení dluhové krize nejprve v Řecku a pak v dalších zemích eurozóny. Po jarním přerušení ECB tyto nákupy obnovila před dvěma týdny, kdy reagovala na útok trhu na španělské a italské dluhopisy. Jejich výnosy tehdy vzrostly nad kritickou hranici šesti procent, což vyvolalo obavy z rozšíření dluhové krize na velké ekonomiky eura. „Nepřímé nákupy vládních dluhopisů jsou dražší než přímé. Hráči na finančním trhu tím získávají provizi bez jakéhokoli rizika,“ řekl Wulff.

Německý prezident má převážně ceremoniální funkci a na vládní politiku nemá větší vliv. Jeho vyjádření však odrážejí obavy německé veřejnosti, finančního sektoru a části politiků ze snah řešit dluhovou krizi na úkor Německa a zdraví jednotné měny. Bundesbanka v pondělí označila nákupy dluhopisů za faktor, který vede k poklesu fiskální disciplíny v zemích dluhové krize a kritizovala celý trend směřování EU k „transferové unii“.

Prezident Bundesbanky Jens Weidmann byl tento měsíc jedním ze čtyř členů rady Evropské centrální banky, kteří se postavili proti tomu, aby ECB začala nakupovat španělské a italské dluhopisy. Podle kritiků ECB těmito nákupy zasahuje do fiskální politiky, překračuje svůj mandát a ohrožuje vlastní nezávislost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dvě desítky států USA chtějí soudní cestou zablokovat Trumpovo nové clo

Skupina 24 států USA se rozhodla zažalovat administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nového globálního cla stanoveného na deset procent. Požaduje, aby soud clo zablokoval a nařídil vrácení peněz, které už byly vybrány. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na kancelář generálního prokurátora státu Oregon.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě zdražily. Nafta se prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V meziročním srovnání jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoČínská ekonomika čelí výzvám, stanovený cíl je nejskromnější za desítky let

Čína si stanovila nejméně ambiciózní cíl hospodářského růstu od roku 1991 – čtyři a půl až pět procent. Druhá největší ekonomika světa se potýká s výzvami doma i v zahraničí. Dopadá na ni slabá spotřeba, krize trhu s nemovitostmi, úbytek obyvatel i spory se Spojenými státy. Plán pro pětiletku do roku 2030 schválí zákonodárný sbor, jehož schůze začala v Pekingu. Pozornost analytiků nicméně přitahují prázdná křesla v sále. Jde o nejmenší zasedání v tomto století. 113 funkcionářů chybí a spekuluje se, pro kolik z nich si došla obávaná protikorupční komise.
před 6 hhodinami

Provoz ropovodu Družba by se mohl obnovit za měsíc a půl, prohlásil Zelenskyj

Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl, prohlásil dle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí dle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem. Budapešť a Bratislava ale Zelenského viní, že obnovení provozu úmyslně odkládá z politických důvodů. Kyjev argumentuje, že oprava je časově náročná.
před 12 hhodinami

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 19 hhodinami

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
4. 3. 2026

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026
Načítání...