Německý ministr navrhuje poplatky za silnice, starostové nesouhlasí

Berlín – Řidiči osobních aut by měli od roku 2016 platit za využívání všech německých silnic. S tímto návrhem přišel na jednání vlády ministr dopravy Alexander Dobrindt. Zpoplatněním silnic podle něj státní rozpočet získá navíc 2,5 miliardy eur za čtyřleté volební období. Roční známka by měla stát průměrně 88 eur (kolem 2 400 korun). Konkrétní cena se bude lišit podle stáří vozu a objemu motoru. Tyto plány se však nelíbí starostům pohraničních měst.

Ministr Dobrindt se o zavedení mýtného snaží od nástupu do funkce. „Jedna věc je, že Německo postoupí do finále, a druhá, že od 1. 1. 2016 bude v Německu zavedená silniční daň,“ citoval Český rozhlas Dobrindtovo prohlášení před příchodem na zasedání vlády.

Dobrindt ve své koncepci počítá se zavedením mýtného nejen na dálnicích, jak se dosud předpokládalo, ale i na spolkových a místních komunikacích. Ministr tak chce zabránit motoristům, aby se vyhýbali placení dálničních poplatků tím, že budou jezdit po silnicích nižších tříd. Ty totiž nejsou připravené na velkou dopravní zátěž.

„Navrhuji model infrastrukturního poplatku za užívání německé silniční sítě, který budou odvádět všichni uživatelé,“ vysvětlil Dobrindt. Pro německé řidiče ovšem zavedení poplatku žádnou platbu navíc znamenat nebude. Podle návrhu by se jim měla o cenu silniční známky snížit daň z vlastnictví motorového vozidla.

František Laudát (TOP 09), místopředseda hospodářského výboru PS

„Vidím to jako obrovskou ránu evropské integraci. Nacházím se ve fázi rostoucího euroskepticismu a nic horšího německá vláda nemůže udělat. Historicky vznikl nějaký systém v každé zemi, ale zatím nikdo si nedovolil tímto způsobem obcházet evropskou legislativu o rovném přístupu. Bude to viděno jako snaha vydělat na cizincích, přitom ekonomické dopady nelze vyčíslit. Fatální to může být pro příhraniční oblasti.“

Stará a výkonná auta zaplatí víc

Cena roční známky by byla proměnlivá – závisela by na tom, jakou ekologickou zátěž provoz auta představuje. Přirozeně by tak byly dražší známky pro starší vozy a pro auta s větším objemem motoru. „Například VW Polo 1,2 s benzinovým motorem by měl roční známku jenom za 24 eur, kdežto VW Passat s dieselovým motorem by vyšel zhruba na 104,50,“ přiblížil mluvčí ÚAMK Igor Sirota.

K dispozici by nicméně měl být nejen roční kupon s průměrnou cenou 88 eur, ale i desetidenní či dvouměsíční známky. Jejich cenu zatím ministr neupřesnil. Spekuluje se o tom, že desetidenní viněta by mohla přijít na 10 eur.

Ceny dálničních kuponů ve vybraných zemích
Zdroj: ČT24
Výše poplatků v zemích, kde se platí za ujeté kilometry
Zdroj: ČT24

Dobrindt svůj návrh zdůvodňuje tím, že chce narovnat nespravedlnost vůči německým řidičům. „Ročně se na německých silnicích uskuteční kolem 170 milionů jízd vozidel, která patří zahraničním majitelům. Tito uživatelé by se také měli podílet na investicích do silniční infrastruktury,“ je přesvědčen šéf resortu dopravy.

Nyní platí v Německu mýtné pouze nákladní auta nad 12 tun, a to jen na dálnicích. Osobní vozy jezdí po německých silnicích a dálnicích zdarma – němečtí řidiči ale musí platit daň z vlastnictví motorového vozidla. Německá dálniční síť je přitom třetí nejdelší na světě.

CSU se snaží splnit volební slib

Jak připomíná publicista a znalec německých reálií Jaroslav Šonka, myšlenka zpoplatnit cizincům užívání dálnic má kořeny v loňské předvolební kampani. „Všechno to vzniklo jako aspekt volebního boje v Bavorsku, kde to slíbil tamní ministerský předseda,“ uvedl Šonka v rozhovoru pro ČT. Byla to právě Dobrindtova bavorská CSU, která zavedení mýta pro všechna osobní auta prosadila do koaliční smlouvy.

Ivo Marusczyk, redaktor Bavorského rozhlasu

„Veřejné mínění se liší, lidé z Bavorska většinou jezdí na jih do Itálie či Švýcarska a musí mýtné platit. To byl také důvod, proč bavorští politici zareagovali jako první. Třeba u rakouských hranic je to jiné než na západě. V Rakousku se musí platit, ale dálnice jsou v pořádku. V Kolíně mají lidé obavy, že sousední Belgie či Nizozemsko také zavedou mýtné a nebude možné tam jezdit tak snadno nakupovat.“

Plány německého ministra dopravy přesto vyvolávají negativní reakce přímo v kabinetu – nesouhlasí s nimi zejména koaliční SPD. Nelíbily se ani Evropské komisi, která už v minulosti záměr kritizovala jako diskriminační (čtěte víc). Podobné námitky vyjádřilo taky Rakousko. „Vláda podnikne veškeré právní kroky, aby zabránila této diskriminaci rakouských řidičů,“ řekla rádiu ORF tamní ministryně dopravy Doris Buresová. V první řadě se prý Vídeň obrátí na Evropskou komisi s požadavkem, aby německé plány zastavila. Proti chystaným platbám protestuje rovněž Nizozemsko.

Kritika zaznívá i z Německa. Podle autoklubu ACE je tento způsob zpoplatnění silnic a dálnic nespravedlivý vůči zahraničním řidičům. Mohlo by se to navíc obrátit proti Němcům, kteří jezdí do zahraničí. „Hosté na německých dálnicích nám za to nejen srdečně poděkují, ale zcela jistě se nám za to i pomstí,“ sdělil deníku Welt předseda ACE Stefan Heimlich. Proti jsou i starostové pohraničních měst a apelují na to, aby turisté a nakupující mohli jezdit i nadále do německých měst bez poplatku. Odvetných opatření z okolních států se bojí i Německá průmyslová a obchodní komora.  

Dobrindt je však přesvědčen, že jeho návrh evropský zákaz diskriminace neporušuje. Navíc ujistil, že při přípravě textu novely hodlá s Komisí úzce spolupracovat, aby byl zákon kompatibilní s evropským právem.

„To není diskriminace. V Německu zaplatí majitel auta dost značné peníze. Kompatibilitu chce Alexander Dobrindt zařídit tak, že zavede dálniční známku a jiným zákonem se potom sníží silniční daň neboli daň za vozidlo pro uživatele s německou poznávací značkou. Všichni zaplatí stejnou částku, i když různým způsobem,“ poznamenal Šonka. Zároveň však dodal, že návrh v současné podobě s největší pravděpodobností neprojde.

Poplatky by se citelně dotkly také řidičů z Česka – Německo a ČR mají vzájemně nejdelší, asi osmisetkilometrovou hranici. Přes území našich západních sousedů projede každý rok více než 1,2 milionu tuzemských motoristů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Potřebujeme naučit mladé lidi jezdit veřejnou dopravou, míní Bednárik

Potřebujeme mladé lidi naučit jezdit veřejnou dopravou, řekl ve čtvrtečním Interview ČT24 ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) v souvislosti s avizovanými slevami na jízdné od nového roku. Podle něj nejde o rozhazování peněz. Lidé bez těchto opatření budou jezdit častěji autem a spotřebovávat více paliva, míní. Vyjádřil se i k rozestavěným dálnicím. Prioritou je dle ministra dostavět dálnici D35. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 5 hhodinami

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 17 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 22 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026
Načítání...