Německá vláda se dohodla se spolkovými zeměmi na ukončení výroby elektrické energie z hnědého uhlí, konec je stanoven na rok 2038. Berlín souhlasil, že v rámci plánu poskytne těm firmám a spolkovým zemím, kterých se změna dotkne, kompenzace v celkovém objemu asi 40 miliard eur (zhruba bilion korun), uvedl mluvčí vlády. Podle společnosti RWE toto rozhodnutí také znamená, že do deseti let zanikne šest tisíc pracovních míst.
Německo se dohodlo na ukončení výroby elektřiny z hnědého uhlí k roku 2038
Podle ministra financí Olafa Scholze by firmy v západním Německu měly obdržet 2,6 miliardy eur a podniky ve východním Německu 1,75 miliardy eur. Část peněz by měla získat rovněž německá těžební společnost Mibrag, kterou vlastní Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského.
Dva vládní zdroje agentuře Reuters řekly, že 2,6 miliardy eur se chystá vláda na kompenzacích zaplatit elektrárenské společnosti RWE a 1,75 miliardy eur těžební firmě Mibrag. „V tuto chvíli je předčasné cokoliv komentovat, situaci analyzujeme. Věc se ale primárně týká přímo německých uhelných společností,“ řekl mluvčí EPH Daniel Častvaj.
Spolková vláda v rámci dohody poskytne až 14 miliard eur spolkovým zemím Braniborsko, Severní Porýní-Vestfálsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko. Dalších až 26 miliard eur vláda poskytne na podporu hnědouhelných regionů.
Aktuálnímu oznámení předcházelo setkání zástupců spolkové vlády a čtyř dotčených spolkových zemí. Jejich jednání trvalo až do brzkého rána. Ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová řekla, že osm „velmi starých a špinavých“ elektrárenských bloků má být nyní rychle odpojeno od sítě, první už na konci tohoto roku.
Součástí balíčku je ale i potvrzení toho, že nová a kontroverzní uhelná elektrárna Datteln 4 společnosti Uniper v Severním Porýní-Vestfálsku bude uvedena do provozu.
Podle agentury DPA má například elektrárna na hnědé uhlí v Schkopau ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko zůstat v provozu do roku 2034. Premiér Saska-Anhaltska Reiner Haseloff se přitom obával, že elektrárna bude muset být odpojena dříve, už v roce 2026, ve prospěch elektrárny Datteln.
Další hnědouhelná elektrárna, Jänschwalde v Braniborsku, má být od sítě odpojena do konce roku 2028, uvedla dnes spolková vláda. Tato elektrárna, kterou provozuje společnost Leag, je třetí nejvýkonnější v Německu, pokud se započítají i záložní bloky. Ty mají být připraveny ke spuštění v případě, že výroba elektřiny například za extrémního počasí nedokáže pokrýt spotřebu.
První bloky saské uhelné elektrárny Boxberg mají být vypnuty v roce 2029, elektrárna Lippendorf jižně od Lipska pak do konce roku 2035, oznámila vláda. Část elektrárny Boxberg bude následovat až ke konci roku 2038.
Ztrátu produkce elektřiny způsobenou odchodem od hnědého uhlí by podle mluvčího vlády měly kompenzovat nové kapacity k výrobě elektřiny ze zemního plynu ve stávajících elektrárnách, například v braniborské Jänschwalde. Vláda bude podle mluvčího do roku 2043 platit kompenzace také zaměstnancům zasaženým ukončením výroby elektřiny z uhlí. Přesná výše odškodnění na pracovníka však není známa, poznamenal Reuters.
Zanikne šest tisíc pracovních míst, varuje RWE
Rozhodnutí opustit v Německu výrobu elektřiny z hnědého uhlí a postup, jak zajistit přechodné období, znamená, že do deseti let zanikne asi šest tisíc pracovních míst. Uvedla to německá společnost RWE, která je největším producentem elektřiny v Německu.
„Předpokládáme, že v krátkodobém výhledu zaniknou tři tisíce pracovních míst. Do roku 2030 to dohromady bude šest tisíc míst. Počet zaměstnanců v celém odvětví (těžby a zpracování) hnědého uhlí za pouhých deset let klesne o 60 procent,“ řekl podle agentury Reuters generální ředitel RWE Rolf Martin Schmitz. Rozhodnutí zanechat výroby elektřiny z hnědého uhlí dopadne plnou vahou právě na jeho podnik.
Šéf RWE také upozornil, že rozhodnutí, která byla na celostátní úrovni přijata, zatěžují RWE víc, než firma předpokládala. A to i v kratším čase, než se původně domnívala.
Firma uvedla, že nadále stojí za podnikáním v uhelném sektoru a nemá v úmyslu aktivity s ním spojené prodávat. Nepočítá ani s dopadem na plánovanou výplatu dividendy za rok 2019. Zdroje agentury Reuters uvedly, že RWE by jako kompenzaci za odchod od hnědého uhlí mohla dostat kolem 2,6 miliardy eur.
Německo se aktuálním rozhodnutím stane první zemí, která se zbaví energie z jádra i z uhlí. Výrobu elektřiny z jádra opustí do roku 2022, z hnědého uhlí do roku 2038. První elektrárna bude odstavena ještě letos. Německo je největším producentem hnědého uhlí na světě a uhelné regiony v Severním Porýní-Vestfálsku kdysi v Německu tvořily páteř těžkého průmyslu. Plány německé vlády jsou součástí opatření, jejichž cílem je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s úrovní z roku 1990. Hnědé uhlí, neboli lignit, je považováno za nejvíce znečišťující typ uhlí, částečně kvůli jeho nízké výhřevnosti.