Berlín - Německo chce do roku 2014 ušetřit až 80 miliard eur (asi 2,1 bilionu korun), a to tak, že sníží výdaje na sociální zabezpečení, zavede nové daně a zruší více než 10 tisíc pracovních míst ve státní správě. Na dvoudenním mimořádném zasedání vlády tak Německo naplánovalo největší úspory od druhé světové války. Jen letos chce největší obchodní partner České republiky ušetřit 11,2 miliardy eur.
„Německo, jako největší (evropská) ekonomika, má výjimečný úkol jít příkladem,“ zdůraznila kancléřka Angela Merkelová. „Musím říci, že posledních několik hodin bylo pozoruhodnou ukázkou jednotného přístupu; do roku 2014 je nutné ušetřit zhruba 80 miliard eur, aby naše finanční budoucnost opět stála na pevných základech,“ dodala.
Vláda potvrdila, že za současné koalice už se nepočítá s žádnými novými daňovými úlevami, a zdroje z koalice říkají, že rozpočtová opatření do roku 2014 sníží strukturální deficit asi o 26,6 miliardy eur (zhruba 688,7 miliardy korun). Mimo jiné se počítá se snižováním sociálních dávek i poklesem příspěvků lidem, kteří si založí rodinu.
Vládní dokument rovněž uvádí, že dalších asi 12 miliard eur bude do roku 2013 uvolněno na vzdělání a výzkum. Počítá se ale i se zdaněním zisků provozovatelů jaderných elektráren, a to v rozsahu 2,3 miliardy eur ročně. K tomu je třeba připočíst rovněž ekologickou daň z vnitrostátní letecké dopravy.
Zdravé veřejné finance jsou klíčem k prosperitě
„Poslední měsíce v souvislosti s Řeckem a dalšími státy eurozóny ukázaly, jak velký význam mají pevné finance. Že jsou podmínkou k tomu, aby bylo možné žít ve stabilitě a prosperitě,“ podotkla k plánům kabinetu Merkelová.
Německo čeká čistka v přebujelé státní správě
Úspory má přinést také propouštění státních zaměstnanců. O práci přijdou tisíce úředníků. A ve velkém se zřejmě bude propouštět také v armádě. Ministerstvo obrany dostalo za úkol posoudit, zda by se obešlo bez 40 tisíců pracovníků.
„Německý pracovní trh vyšel z krize relativně nedotčen. Proto se Německo může snadněji chopit propouštění než třeba Španělsko, kde je nezaměstnanost velice vysoká,“ komentoval rozhodnutí německé vlády ekonom BHF Bank Uwe Angenendt.
Německo bylo na krizi relativně dobře připraveno
Německý rozpočtový deficit loni vystoupal na 3,1 procenta hrubého domácího produktu, letos ale prognózy hovoří o schodku přesahujícím pět procent HDP. Maastrichtská kritéria přitom hovoří maximálně o třech procentech HDP, Berlín nicméně slibuje, že veřejné finance dá do souladu s pravidly do roku 2013. I tak ale stále patří k té části eurozóny, která má své veřejné finance v lepší kondici.
Německo si ještě před vypuknutím finanční krize dalo do ústavy takzvanou dluhovou brzdu, která vládu v následujících letech zavazuje k postupnému snižování dluhu. Celkové výdaje jsou v letošním rozpočtu plánovány na 319,5 miliardy eur (asi 8,3 bilionu korun).
Koalice pravého středu, v jejímž čele stojí kancléřka Merkelová, se dostala k moci v říjnu loňského roku. Přestože původně slibovala například snižování daní, nedávno tyto sliby dala minimálně na dva roky k ledu.
