Německé mýto: Na pár dní se bude platit podle emisí vozu

Berlín - Krátkodobé poplatky za používání německých dálnic pro osobní auta se nejspíše budou odvíjet podle ekologické náročnosti vozu. V noci na dnešek se na tom dohodly vládní strany, píše deník Handelsblatt. Dosavadní návrh počítal s pevnou výší u poplatků za několikadenní mýtné. Jenže to kritizovala Evropská komise, protože u aut s malým motorem by toto mýto bylo neúměrně vysoké ve srovnání s ročním.

Původně měl desetidenní poplatek pro osobní auta činit deset eur (275 korun) a dvouměsíční 22 eur (600 korun). Vládní konzervativci a socialisté se však nyní dohodli na tom, že podle ekologické náročnosti vozu bude desetidenní poplatek od pěti do 15 eur (od 140 do 410 korun) a dvouměsíční od 16 do 30 eur (od 440 do 820 korun).

Cenu mýta určí množství výfukových škodlivin i objem motoru

Emise výfukových plynů pak budou určovat i cenu za roční mýtné. Poplatek se v závislosti na objemu a typu motoru a stáří vozu bude pohybovat mezi 24 a 130 eury (660 a 3550 korun). Na rozdíl od českého systému by si řidiči nelepili na sklo krátkodobé ani roční dálniční známky, zaplacení by elektronicky kontrolovaly mýtné brány podle registrační značky vozidla.

Současná úprava má jít na ruku Evropské komisi. Její dřívější kritika směřovala k tomu, že pro vozy s malým benzinovým motorem jsou krátkodobé poplatky neúměrně drahé ve srovnání s ročním. Komise v minulosti prosazovala, aby cena krátkodobé známky činila zhruba osminu ceny roční známky.

Německé euro
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStockphoto

Navíc Evropská komise, stejně jako některé země Unie, kritizovala i skutečnost, že se německým řidičům o cenu ročního poplatku sníží výše daně z vlastnictví motorového vozidla. Zpoplatnění německých dálnic by tak dopadlo pouze na zahraniční řidiče, což je podle některých odborníků v rozporu s evropským zákazem diskriminace na základě státní příslušnosti.

Německo plánuje dálniční mýtné zavést od roku 2016. Ministerstvo dopravy pak očekává, že by mýtné mělo vynést zhruba 500 milionů eur (13,7 miliardy korun) ročně. Podle deníku Handelsblatt není vyloučeno, že Spolkový sněm návrh zákona schválí už tento týden, i když v oficiálním programu jednání této komory německého parlamentu zatím není příslušný bod zařazen. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 3 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 13 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...