Německé mýto: Na pár dní se bude platit podle emisí vozu

Berlín - Krátkodobé poplatky za používání německých dálnic pro osobní auta se nejspíše budou odvíjet podle ekologické náročnosti vozu. V noci na dnešek se na tom dohodly vládní strany, píše deník Handelsblatt. Dosavadní návrh počítal s pevnou výší u poplatků za několikadenní mýtné. Jenže to kritizovala Evropská komise, protože u aut s malým motorem by toto mýto bylo neúměrně vysoké ve srovnání s ročním.

Původně měl desetidenní poplatek pro osobní auta činit deset eur (275 korun) a dvouměsíční 22 eur (600 korun). Vládní konzervativci a socialisté se však nyní dohodli na tom, že podle ekologické náročnosti vozu bude desetidenní poplatek od pěti do 15 eur (od 140 do 410 korun) a dvouměsíční od 16 do 30 eur (od 440 do 820 korun).

Cenu mýta určí množství výfukových škodlivin i objem motoru

Emise výfukových plynů pak budou určovat i cenu za roční mýtné. Poplatek se v závislosti na objemu a typu motoru a stáří vozu bude pohybovat mezi 24 a 130 eury (660 a 3550 korun). Na rozdíl od českého systému by si řidiči nelepili na sklo krátkodobé ani roční dálniční známky, zaplacení by elektronicky kontrolovaly mýtné brány podle registrační značky vozidla.

Současná úprava má jít na ruku Evropské komisi. Její dřívější kritika směřovala k tomu, že pro vozy s malým benzinovým motorem jsou krátkodobé poplatky neúměrně drahé ve srovnání s ročním. Komise v minulosti prosazovala, aby cena krátkodobé známky činila zhruba osminu ceny roční známky.

Německé euro
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStockphoto

Navíc Evropská komise, stejně jako některé země Unie, kritizovala i skutečnost, že se německým řidičům o cenu ročního poplatku sníží výše daně z vlastnictví motorového vozidla. Zpoplatnění německých dálnic by tak dopadlo pouze na zahraniční řidiče, což je podle některých odborníků v rozporu s evropským zákazem diskriminace na základě státní příslušnosti.

Německo plánuje dálniční mýtné zavést od roku 2016. Ministerstvo dopravy pak očekává, že by mýtné mělo vynést zhruba 500 milionů eur (13,7 miliardy korun) ročně. Podle deníku Handelsblatt není vyloučeno, že Spolkový sněm návrh zákona schválí už tento týden, i když v oficiálním programu jednání této komory německého parlamentu zatím není příslušný bod zařazen. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vstup na burzu udělal ze Strnadovy CSG nejhodnotnější firmu v Česku

Zbrojařská společnost Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada získala v pátek z prodeje akcií na amsterdamské burze 3,8 miliardy eur (92,2 miliardy korun). Její tržní kapitalizace překonala podle analytika XTB Tomáše Cverny hodnotu společnosti ČEZ. Stala se tím firmou s největší tržní kapitalizací v Česku.
10:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Diag Human spustila exekuci na dvě firmy společnosti ČEZ

Česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva a společnost Diag Human spustili první kroky v exekuci na Česko. Týkají se lucemburských firem Gasnet a Czech Gas Networks Investments, ve kterých má podíl energetická skupina ČEZ. Píše to server Hlídací pes. Šťáva chce po tuzemsku peníze za překažený obchod s krevní plazmou, výše odškodného se odhaduje na 17 miliard korun. Kauza začala v devadesátých letech. Podle mluvčího skupiny ČEZ podnik žádné obstavené účty nemá.
před 2 hhodinami

Ústavní soud odmítl stížnost Vodňanské drůbeže kvůli nevyplaceným dotacím

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost společnosti Vodňanská drůbež ze skupiny Agrofert, která nesouhlasí se zamítnutím 75milionové dotace z Programu rozvoje venkova. Skupinu podle usnesení v době podání žádosti nadále nepřímo ovládal tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v roce 2023 dotaci neposkytl kvůli obavám ze střetu zájmů. Česká televize to zjistila z usnesení zveřejněného na webu Ústavního soudu.
před 2 hhodinami

EU chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, ale bude bránit své zájmy, řekl Costa

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Odbory a vláda se dohodly na růstu platů ve veřejném sektoru od dubna

Zástupci vlády a odborů se ve čtvrtek dohodli na růstu platů ve veřejném sektoru, sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Platové tarify nepedagogů či v kultuře vzrostou od letošního dubna o devět procent, sester a pečovatelů o pět procent. K tomu se přidá jedno procento na odměnách, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lékařům a zubařům se zvýší platy od dubna o dvě procenta, dodala. Na schůzku o platech navázalo koaliční pracovní jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
včera v 06:15

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
21. 1. 2026

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
21. 1. 2026Aktualizováno21. 1. 2026
Načítání...