Německé automobilky si v minulosti vylobbovaly u vlády mírnější emisní normy, tvrdí Spiegel

Německé automobilky podle magazínu Spiegel v minulosti úspěšně v nejvyšších patrech německé politiky lobbovaly za mírnější emisní nařízení. Dnes některé z nich tvrdí, že právě příliš laxní normy jsou jednou z příčin nynějších problémů.

Výrobci automobilů, kteří jsou ve spolkové republice považováni za páteř německého průmyslu, čelí v poslední době několika aférám. Vedle problému manipulací s emisemi dieselových motorů ze strany koncernu Volkswagen se nyní do popředí dostala i údajná dlouholetá kartelová ujednání německých automobilek Volkswagen, BMW, Daimler, Audi a Porsche.

Aktuální problémy se odrážejí i na přesvědčení velké většiny Němců, že by politici neměli brát na automobilový průmysl takové ohledy. V minulosti tomu podle Spiegelu často bylo jinak. Magazín připomíná úzké personální propojení mezi automobilovým průmyslem a nejvyššími patry politiky a poukazuje na snahy lobbistů politiky ovlivňovat.

Jako příklad uvádí dopis šéfa Sdružení automobilového průmyslu (VDA) Matthiase Wissmanna, který byl v letech 1993 až 1998 ministrem dopravy, německé kancléřce Angele Merkelové z května 2013. Wissmann v něm svou někdejší vládní kolegyni oslovuje „milá Angelo“ a žádá ji, aby v Bruselu zabránila přijetí „přehnaných“ návrhů Evropské komise týkajících se emisí CO2.

Lobbista Volkswagenu Michael Jansen, který dříve vedl stranickou kancelář Merkelové, zase v červenci 2015 na kancléřství napsal, že by v otázce kvality ovzduší/dieselů měly být v co nejširší míře zohledněny návrhy průmyslu.

obrázek
Zdroj: ČT24

Spiegel připomíná i snahy hlavního lobbisty Daimleru Eckarta von Klaedena, který byl dříve vysoce postaveným činitelem kancléřství. Von Klaeden v březnu 2015 usiloval o to, aby se Berlín postavil návrhu Evropské komise na testování emisí aut ve skutečném provozu.

V e-mailu svému bývalému kolegovi a šéfovi oddělení hospodářské politiky na kancléřství Von Klaeden psal, že návrh Evropské komise není možné přijmout. Jeho schválení by podle lobbisty mohlo mít enormní následky pro automobilový průmysl, pokud jde o budoucí využití dieselových motorů. Byl by proto vděčný, kdyby vláda svůj postoj ještě přehodnotila.

Na kancléřství se v této věci obrátil i šéf VDA Wissmann. Lobbisté podle Spiegelu požadovali odložení rozhodnutí o zavedení testů emisí ve skutečném provozu a také změkčení emisních limitů.

Věci se ujal šéf kancléřství Peter Altmeier, jehož úředníci nakonec vypracovali stanovisko, v němž žádají ministerstva dopravy a životního prostředí, aby na jednání v Bruselu explicitně zmínila obavy vyslovené sdružením VDA a Daimlerem a aby v dalších jednáních zohlednila i požadavek VDA na „realistický celkový koncept“. „Důsledek: Během 48 hodin změnila vláda svůj postoj,“ konstatuje Spiegel. 

Auta zatím musí emisní normy splňovat jen při testech v laboratořích, a nikoliv ve skutečném provozu. Při něm však například drtivá většina dieselových vozů produkuje výrazně vyšší emise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 17 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 23 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...