Německé automobilky pracují na vývoji aut na vodíkový pohon

Frankfurt - Automobilky čelí stále většímu tlaku kvůli snižování emisí. Řešením do budoucna má být vodík - z výfuků totiž vychází jen neškodná vodní pára. Na trh se ale taková auta dostanou zhruba až za 15 let.

Vodíkový Mercedes na jednu nádrž ujede 170 kilometrů, za dva roky to ale má být už 400 kilometrů. Energii elektromotoru dodává vodík. „Smísí se se vzduchem, následná reakce pak vytvoří elektrickou energii, ta se uloží v bateriích a zásobuje elektromotor,“ popisuje průběh procesu Jürgen Friedrich, vedoucí oddělení vodíkového pohonu Daimler.

Konkurenční BMW šlo jinou cestou. Normální benzínový motor přestavělo na vodíkový pohon. Auto ujede na vodík 200 kilometrů, má ale i benzínovou nádrž, která vydrží dalších 500 kilometrů. Z výfuku vychází jen horká vodní pára. „Během jízdy nepoznáte žádný rozdíl, i výkon je stejný, ať jedete na vodík, nebo benzín,“ konstatuje Norman Romeike z BMW.

BMW je prvním vodíkovým autem, které se dostalo na trh. Jedno auto vyjde na několik milionů eur a zatím jich po světě jezdí stovka. Luxusní vozy firma pronajímá prominentům, politikům a lidem z průmyslu.

Auta jezdící na vodík nevydávají žádný hluk, ani emise. Jediný zvuk občas vydává vzduchový kompresor, protože palivový článek potřebuje kyslík, který se nabírá zvenčí právě pomocí kompresoru. Nulové emise vodíkových aut ale nejsou zadarmo. Výroba a skladování vodíku jsou totiž energeticky velmi náročné a drahé. Michal Štengl z časopisu Autotip k tomu říká: „Problém je, že vodík se dnes vyrábí buď ze zemního plynu, nebo elektrolýzou vody, a k tomu je zapotřebí velké množství energie. Dalším problémem vodíku je jeho skladování, protože buď se skladuje pod vysokým tlakem, nebo v kapalné formě při –250°C.“ Kromě toho je také nedostatek vodíkových pump, například po celém Německu jich je pouze šest.

Masové rozšíření vodíkových aut je proto v současnosti prakticky nemožné. Na řešení budou muset spolupracovat vlády, automobilky i ropné firmy. Nejdůležitější ale bude zlevnit vodíkovou technologii tak, aby se mohla vyrábět a prodávat ve velkých sériích, což ale bude zřejmě až po roce 2020.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 2 hhodinami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
před 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
včera v 13:58

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
včera v 12:22

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
včera v 06:59

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
včera v 06:00

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
včera v 05:01

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...