Berlín - Němečtí ekonomové začali počítat náklady na přechod zpátky k německé marce. Podle jejich výpočtů by se totiž zemi takový krok vyplatil. Pro politiky je ale podobný scénář tabu: bojí se izolace země a dopadů na ostatní státy. Naopak mezi lidmi má marka podporu – pro její znovuzavedení je už šedesát procent obyvatel. Diskusi o návratu k marce vyostřila dluhová krize v eurozóně. Německo totiž nese velkou část nákladů na záchranu zadlužených partnerů.
Před několika lety nemyslitelná věc, dnes realita. Jeden z motorů evropské měnové unie čím dál hlasitěji volá po starých časech. Tlak na politiky sílí. Němci už nechtějí dotovat většinu zemí eurozóny a mluví o výprodeji národních zájmů. Říkají, že peníze, které posílají třeba do Řecka, by mohly zůstat doma, a to jako Německá marka. Samotná eurozóna by to ale zřejmě nepřežila. „Dovedu si představit, že by poté nastala naprostá panika, jednotlivé země by se uzavřely ve svých národních hranicích, začaly by vytvářet měnové, obchodní, devizové války a Evropa by byla rozdrobená,“ konstatoval ekonom Petr Zahradník z České spořitelny.
Němečtí ekonomové spočítali náklady na přechod z eura na marku společně se zajištěním kurzových rizik na zhruba 24 miliard eur, země ale ročně na eurozónu doplácí 20 miliardami. Centrální banka má navíc měnové rezervy za 150 miliard eur. Že by Německu přechod neuškodil, si myslí i renomovaní zahraniční ekonomové.
Přechod na marku by znamenal zhoršené podmínky pro exportéry
Mezi největší rizika takového kroku je ztížení podmínek pro exportéry, právě vývoz totiž táhne německou ekonomiku. Marka by totiž okamžitě oproti euru výrazně posílila. „Německý export by se stal velmi drahým a přesto, že je kvalitní, samotná kvalita by nestačila a německý export by minimálně v krátkém období zaznamenal výrazný propad,“ podotkl Zahradník.
Němečtí ekonomové namítají, že reálný pokles by byl maximálně půl procenta. Závislost země na eurozóně totiž klesá: za posledních 15 let skoro o deset procent. Navíc téměř polovina exportních hitů využívá dovezené součástky a ty by silná měna zlevnila.
Ohrožení německého exportu by ale nebylo jediným problém, který by návrat k marce znamenal. „Další věcí jsou dluhopisy ostatní evropských zemí, které by německé banky musely odepsat,“ upozornil v rozhovoru pro ČT24 analytik X-Trade Brokers Jiří Tyleček. „Z dlouhodobého hlediska by to podle mého názoru bylo pro Německo lepší, ale k opětovnému návratu by mohlo dojít jen za extrémně vysokých nákladů,“ dodal.
Podle expertů je ale nepravděpodobné, že Německo v dohledné době eurozónu samovolně opustí. Stát navíc v zahraničí vlastní majetek za 900 miliard eur, a ten by tak klesl na ceně.
