Němci možná podpoří další úvěry pro Řecko

Berlín - Německo zvažuje, že upustí od současných požadavků, které předpokládají částečnou změnu splatnosti řeckých dluhopisů. Naopak prý podpoří jednání o dalších úvěrech pro tuto zadluženou členskou zemi eurozóny. Ve svém webu to napsal The Wall Street Journal. Řekové však podle Berlína neplní podmínky, na nichž se dohodli s mezinárodním společenstvím. Německo ale připouští, že bude muset Aténám půjčit další peníze, i když majitelé řeckých dluhopisů neponesou svůj díl nákladů. Postoj Německa by na druhou stranu mohl Evropě pomoci překonat bezvýchodnou situaci, do které se kvůli financování dluhů Řecka dostala.

Na trzích se v posledních dnech horečně spekuluje o částkách, které bude nutné Řecku zajistit, aby současnou dluhovou krizi přežilo. Odhady se nejčastěji pohybují v rozmezí 30 miliard eur, tedy zhruba 735 miliard Kč, až 65 miliard eur, asi 1,6 bilionu Kč.

Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Atény si od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) tehdy zajistily tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur, tedy 2,7 bilionu Kč. Země ale nezvládá plnit podmínky, k nimž se před přijetím úvěru zavázala, a je tedy otázkou, zda dostane další část úvěru.

Pokud by Atény další část záchranného úvěru nedostaly, je zde reálná hrozba, že Řecku už v polovině července dojdou peníze. Země by totiž neměla z čeho uhradit splatné dluhopisy v objemu asi 14 miliard eur, zhruba 343 miliard Kč. Státní dluh Řecka dosahuje zhruba 327 miliard eur, tedy kolem osmi bilionů korun, což je asi 150 procent jeho hrubého domácího produktu.

Zpráva na měnových trzích pomohla zvýšit kurz eura. Na něj v posledních dnech nepříznivě doléhala možnost, že Řecko bude nuceno vyhlásit platební neschopnost. Euro tak během dvou týdnů oslabilo ze zhruba 1,50 na zhruba 1,42 USD. Po dnešní zprávě listu kurz vzrostl asi o 0,4 procenta na 1,4338 USD.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřuje předsedu Fedu

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo v neděli vyšetřování proti předsedovi americké centrální banky (Fed) Jeromeovi Powellovi, píší agentury. Obvinění se týká sporné rekonstrukce budovy Fedu, o které hovořil Powell v loňském červnu před Kongresem. Podle Powella jde o snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa získat větší vliv nad Fedem a měnovou politikou, za kterou šéf Bílého domu Powella dlouhodobě kritizuje.
08:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 4 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 4 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 18 hhodinami

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 20 hhodinami

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
před 20 hhodinami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...