Berlín – Němci si své pivo hýčkají a mají proč. Zlatavý mok se zde podle tradiční národní receptury vaří už 500 let stále stejným způsobem. Tzv. zákon o čistotě piva dovoluje vařit pouze ze čtyř surovin: vody, chmele, ječmene a kvasinek. Německo se může pyšnit nejstarší souvislou pivovarnickou legislativou. Nyní chce tradiční recepturu zapsat na seznam kulturního dědictví UNESCO.
Málokdo ví, že oblíbený nápoj se ve většině německých pivovarů vaří podle starobylé receptury dané zákonem z roku 1516. Tehdejší nařízení vydané bavorským vévodou Vilémem IV. nebylo opatřením na ochranu „kulturní hodnoty“, ale mělo ryze praktický účel – zabránit například pančování piva volskou žlučí. Spotřebitele i svědomité výrobce chrání středověký zákon dodnes. „Zákazníci vědí, co pijí. Mají jistotu, že ochutnají přírodní produkt uvařený ze čtyř základních ingrediencí,“ zmiňuje mluvčí Německé pivovarnické federace Mark-Oliver Huhnholz.
Uznání z oblasti gastronomie jako hodnoty hodné světového ocenění není nic neobvyklého. Pokud Němci se svým záměrem uspějí, jejich pivní tradice se zařadí například vedle vídeňské kavárenské kultury nebo francouzské kuchyně. „Máme opravdu unikátní zákonnou regulaci. Chceme ji ochránit, aby celý svět věděl, že německé pivo a zákon na ochranu jeho receptury patří dohromady,“ dodal Huhnholz.
Podle Německé pivovarnické federace je v zemi 1 300 pivovarů vyrábějících asi 5 tisíc druhů piva. I když prodávat nápoje obsahující více než čtyři základní suroviny pod označením pivo je nelegální, pivovarníci si s nařízením umí poradit. „Je možné více pracovat s chutí a vůní piva, i se základními ingrediencemi můžete vymýšlet stovky variací,“ uvádí majitel pivovaru Thorsten Schoppe.
V produkci piva drží Německo evropský primát – ročně se ho tady uvaří více než 95 milionů litrů. Každý Němec za rok vypije v průměru 107 litrů.
