Brusel - Řecko už plní závazky z dohody se zeměmi eurozóny, tvrdí řecký premiér Alexis Tsipras. Vyřešení hospodářských problémů země je podle něj v zájmu Evropy. Řecký ministr financí připustil, že vláda bude muset některé předvolební sliby zmrazit nebo odložit, aby splnila podmínky věřitelů. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ale není spokojen s rychlostí vyjednávání. Komise prý pomůže Řecku co nejlépe využívat evropské fondy tak, aby zemi pomohly podpořit růst hospodářství a vznik nových pracovních míst.
Některé předvolební sliby jen tak nesplníme, přiznal řecký ministr
„Naše vláda není populistická, neslíbili jsme všechno všem, nebudeme platit ani euro navíc těm, kteří vydělávají více než 700 eur, a pokud je to nutné, můžeme pozastavit nebo odložit některé sliby,“ řekl podle italské zpravodajské televize Rai News řecký ministr financí Janis Varufakis. "Pokud to v průběhu vyjednávání v příštích měsících bude nutné, budeme muset
dočasně pozastavit nebo oddálit splnění určitých slibů. Uděláme to pro vybudování důvěry s našimi evropskými partnery," citoval Varufakise také italský list Corriere della Sera.
Ve snaze pomoci Aténám vznikne z evropské strany speciální pracovní skupina, kterou povede místopředseda komise pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis. Práce tohoto týmu, který bude úzce kooperovat se svými řeckými protějšky, bude procesem souběžným s jednáními, která nyní Řecko vede s věřiteli v euroskupině.
„Dostatečně jsme nepokročili, ale zkusíme se posunout směrem k úspěšnému řešení,“ prohlásil Juncker. Podle Tsiprase je třeba nalézt nejlepší způsob jak rozhodnutí euroskupiny o prodloužení řeckého programu z 20. února uvést v život. „Jsem optimistický, vyjednáváme s dobrými přáteli Řecka,“ dodal řecký premiér.
Václav Bělohradský, profesor politické sociologie
„Eurozóna je založena na lži, že máme společnou měnu, ale nejsme federace. A společná měna bez federace je lež. A víme, jak ta lež vznikla. Bylo třeba vzít Němcům marku, aby až budou velicí a jednotní, se nám neutrhli. Tato měna je ale nestabilní, je to politické rozhodnutí. Otázka u Řecka je: Můžeme dopustit, aby odešlo z eurozóny? Syriza nabídla sliby, které nemůže splnit. Je to vlastně velice poučné.“
Zástupci mezinárodní věřitelské trojky, tedy Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) přitom jednají v Bruselu už od středy. Techničtí experti také zkoumají situaci přímo v Aténách. Prověřují představy řecké vlády o změnách v programu reforem, které jsou podmínkou pro pokračování úvěrové pomoci Řecku.
O zahájení těchto diskusí se euroskupina, tedy ministři financí zemí platících eurem, dohodla v pondělí. Tedy až několik týdnů poté, co byl takový postup odsouhlasen jako podmínka čtyřměsíčního prodloužení pomoci.
Tsipras: Musíme něco udělat s nezaměstnaností mladých
„Komise chce být nápomocna, ale není v této věci nejdůležitější hráč. Všechna rozhodnutí musí přijmout euroskupina,“ připomněl Juncker. Tsipras už po schůzce se Schulzem podotkl, že kromě krátkodobých řešení je potřeba také jednat o budoucnosti. „A budoucnost s šedesátiprocentní nezaměstnaností mladých lidí není žádná budoucnost,“ míní.
Základní zprávou jednání Tsiprase v Bruselu by podle něj měla být „zpráva o naději“ řeckému lidu: „Ne jen samé 'proveďte, proveďte, závazky, závazky'. Ale zpráva, že evropské instituce pomohou a budou solidární tak, abychom překonali naši tíživou sociální situaci.“
Země euroskupiny - a výrazně například Německo - od počátku jednání s Tsiprasovou vládou o řešení řeckého dluhu a hlubokých hospodářských problémů země zdůrazňovaly, že Atény musí splnit své už dříve přijaté závazky.
- Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a od EU a MMF dostalo ve dvou kolech slíbeno celkem 240 miliard eur (6,6 bilionu korun). Druhý záchranný program byl několikrát prodloužen, naposledy tedy o čtyři měsíce. Vyplacena z něj zatím nebyla poslední splátka.