Některé předvolební sliby jen tak nesplníme, přiznal řecký ministr

Brusel - Řecko už plní závazky z dohody se zeměmi eurozóny, tvrdí řecký premiér Alexis Tsipras. Vyřešení hospodářských problémů země je podle něj v zájmu Evropy. Řecký ministr financí připustil, že vláda bude muset některé předvolební sliby zmrazit nebo odložit, aby splnila podmínky věřitelů. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ale není spokojen s rychlostí vyjednávání. Komise prý pomůže Řecku co nejlépe využívat evropské fondy tak, aby zemi pomohly podpořit růst hospodářství a vznik nových pracovních míst.

„Naše vláda není populistická, neslíbili jsme všechno všem, nebudeme platit ani euro navíc těm, kteří vydělávají více než 700 eur, a pokud je to nutné, můžeme pozastavit nebo odložit některé sliby,“ řekl podle italské zpravodajské televize Rai News řecký ministr financí Janis Varufakis. "Pokud to v průběhu vyjednávání v příštích měsících bude nutné, budeme muset
dočasně pozastavit nebo oddálit splnění určitých slibů. Uděláme to pro vybudování důvěry s našimi evropskými partnery," citoval Varufakise také italský list Corriere della Sera.

Ve snaze pomoci Aténám vznikne z evropské strany speciální pracovní skupina, kterou povede místopředseda komise pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis. Práce tohoto týmu, který bude úzce kooperovat se svými řeckými protějšky, bude procesem souběžným s jednáními, která nyní Řecko vede s věřiteli v euroskupině.

9 minut
Bělohradský: Eurozóna je založena na lži
Zdroj: ČT24

„Dostatečně jsme nepokročili, ale zkusíme se posunout směrem k úspěšnému řešení,“ prohlásil Juncker. Podle Tsiprase je třeba nalézt nejlepší způsob jak rozhodnutí euroskupiny o prodloužení řeckého programu z 20. února uvést v život. „Jsem optimistický, vyjednáváme s dobrými přáteli Řecka,“ dodal řecký premiér.

Václav Bělohradský, profesor politické sociologie

„Eurozóna je založena na lži, že máme společnou měnu, ale nejsme federace. A společná měna bez federace je lež. A víme, jak ta lež vznikla. Bylo třeba vzít Němcům marku, aby až budou velicí a jednotní, se nám neutrhli. Tato měna je ale nestabilní, je to politické rozhodnutí. Otázka u Řecka je: Můžeme dopustit, aby odešlo z eurozóny? Syriza nabídla sliby, které nemůže splnit. Je to vlastně velice poučné.“

Zástupci mezinárodní věřitelské trojky, tedy Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) přitom jednají v Bruselu už od středy. Techničtí experti také zkoumají situaci přímo v Aténách. Prověřují představy řecké vlády o změnách v programu reforem, které jsou podmínkou pro pokračování úvěrové pomoci Řecku.

O zahájení těchto diskusí se euroskupina, tedy ministři financí zemí platících eurem, dohodla v pondělí. Tedy až několik týdnů poté, co byl takový postup odsouhlasen jako podmínka čtyřměsíčního prodloužení pomoci.

Alexis Tsipras a Jean-Claude Juncker
Zdroj: ČT24/ČTK/imago stock&people

Tsipras: Musíme něco udělat s nezaměstnaností mladých

„Komise chce být nápomocna, ale není v této věci nejdůležitější hráč. Všechna rozhodnutí musí přijmout euroskupina,“ připomněl Juncker. Tsipras už po schůzce se Schulzem podotkl, že kromě krátkodobých řešení je potřeba také jednat o budoucnosti. „A budoucnost s šedesátiprocentní nezaměstnaností mladých lidí není žádná budoucnost,“ míní.

Základní zprávou jednání Tsiprase v Bruselu by podle něj měla být „zpráva o naději“ řeckému lidu: „Ne jen samé 'proveďte, proveďte, závazky, závazky'. Ale zpráva, že evropské instituce pomohou a budou solidární tak, abychom překonali naši tíživou sociální situaci.“

Země euroskupiny - a výrazně například Německo - od počátku jednání s Tsiprasovou vládou o řešení řeckého dluhu a hlubokých hospodářských problémů země zdůrazňovaly, že Atény musí splnit své už dříve přijaté závazky.

  • Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a od EU a MMF dostalo ve dvou kolech slíbeno celkem 240 miliard eur (6,6 bilionu korun). Druhý záchranný program byl několikrát prodloužen, naposledy tedy o čtyři měsíce. Vyplacena z něj zatím nebyla poslední splátka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 11 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...