Několik zemí eurozóny chce Řecku odpustit větší část dluhu

Brusel - Klíčové země eurozóny jsou čím dál více přesvědčeny, že bude možná nutné donutit soukromý sektor k ještě rozsáhlejším odpisům řeckého dluhu, a nespoléhat se, že k tomu věřitelé přistoupí dobrovolně. O vyšších odpisech informovaly zdroje v Bruselu, na které se odvolává agentura Reuters. Ovšem před takovou snahou varuje Evropská centrální banka.

Řada států se společnou evropskou měnou chce vidět mnohem výraznější snížení řeckého dluhu, než jaké bylo předběžně dohodnuto. To by však znamenalo, že soukromí věřitelé by museli k nové pomoci Řecku přispět výrazně vyšší částkou než původně zmiňovaných 50 miliard eur (zhruba 1,2 bilionu).

Zdroje z Bruselu

„Některé země pracují s velmi agresivními scénáři… Řekněme si to otevřeně: každý ví, že odpis 50 procent dluhu, jak to požaduje Německo, není dobrovolné rozhodnutí.“

Na červencovém summitu eurozóny přistoupili soukromí věřitelé na to, že ke snížení dluhů Řecka přispějí částkou 50 miliard eur. Částečně by to umožnil odkup dluhu, zčásti pak dohoda o výměně dluhopisů za nové s delší dobou splatnosti a nižším výnosem. To už se ale jeví jako nedostatečné, pokud má Řecko dluhy dostat pod dlouhodobou kontrolu.

ECB
Zdroj: Ralph Orlowski/ISIFA/Getty Images

„V červenci to byl příspěvek 50 miliard eur a snížení objemu dluhu o 21 procent,“ prohlásil jiný zdroj. „Otázkou je, co bychom měli dělat teď. Některé země na to odpovídají tak, že bychom měli soukromý sektor zapojit výrazně více, ať už se banky rozhodnou pro cokoli,“ dodal agentuře Reuters.

V loňském roce se Řecko stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Od partnerů v EU a od Mezinárodního měnového fondu si zajistila tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur (zhruba 2,7 bilionu korun). Už z něj vyčerpala pět tranší, o uvolnění šesté se teď jedná. Řecko už ji mělo dávno dostat, ale protože neplní podmínky úvěru tak, jak se zavázalo, věřitelé zatím šestou tranši neuvolnili. Zadlužení Řecka přitom dosahuje zhruba 360 miliard eur (zhruba devět bilionů korun), což je téměř 160 procent jeho hrubého domácího produktu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 21 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...