Největší minoritní akcionář Unipetrolu odprodá svůj podíl PKN Orlen

Společnost Paulinino Limited odprodá svůj akciový podíl v Unipetrolu polské firmě PKN Orlen. Oznámil to zástupce společnosti Pavel Muchna. PKN Orlen teď drží skoro 63 % akcií Unipetrolu: svůj podíl chce ale navýšit, proto nabídla ostatním akcionářům odkup menšinových podílů. Paulinino Limited vlastní zhruba 20 procent akcií a je největším minoritním akcionářem.

PKN Orlen nabízí za akcii Unipetrolu 380 korun. Podmínky ze strany polské firmy vyhodnotila Paulinino Limited jako přiměřené, dodal Muchna. Za společností Paulinino stojí česko-slovenská investiční skupina J&T.

PKN Orlen plánuje svůj podíl zvýšit alespoň na 90 %. Období pro přijetí nabídek na odkup akcií začíná 28. prosince a končí 30. ledna. Vypořádání transakce je pak plánované na 23. února příštího roku.

„Bude-li návrh realizován, skončí tím naše více než desetiletá investice v Unipetrolu,“ podotkl Muchna. Paulinino Limited podle něj před souhlasem s transakcí zvážila finanční zdraví Unipetrolu, výhled marží a cen ropy. „Rostoucí cena ropy spolu s aktuálním výrazným poklesem především rafinérských, ale i petrochemických marží nás utvrzují v přesvědčení, že bude do budoucna velmi obtížné udržet vysoké valuace evropských rafinérských společností,“ dodal.

Polský server Puls Biznesu v červnu uvedl, že PKN Orlen by rád převzal podíl J&T, aby v Unipetrolu ukončil spory. Ty se projevily třeba na červnové valné hromadě, kterou do nočních hodin protáhlo zodpovídání nejrůznějších otázek, jež minoritní akcionáři pokládali vedení firmy.

Unipetrol loni zvýšil čistý zisk téměř o miliardu na rekordních 7,98 miliardy korun. Tržby činily 87,8 miliardy korun. Skupina Unipetrol patří v Česku k největším firmám z hlediska obratu. Stabilně patří do první desítky žebříčku Czech Top 100 dle tržeb. Do obchodního rejstříku byla společnost zapsána v únoru 1995.

  • Skupinu Unipetrol do letoška tvořila především Česká rafinérská s rafinériemi v Litvínově a Kralupech nad Vltavou a společnost Unipetrol RPA, která je předním českým producentem v oblasti rafinérských, petrochemických a agrochemických surovin (zkratka RPA znamená rafinérie, petrochemie, agrochemie). Česká rafinérská ale letos k 1. lednu zanikla, Unipetrol ji sloučil s Unipetrol RPA. Již dříve s ní sloučil další dceřinou společnost Benzina. Do skupiny patří například i společnosti Paramo Pardubice, Spolana, Butadien Kralupy a několik dalších.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...