Za poslední rok skončily zhruba dvě stovky malých obchodů s rozlohou do 400 metrů čtverečních. Vyplývá to z údajů společnosti Nielsen. Koresponduje s tím studie GfK Shopping Monitor, která ukazuje, že pro téměř polovinu domácností je hlavním nákupním místem hypermarket.
Nejmenší obchody loni dál zavíraly. Prodejnám v malých obcích pomáhají i chataři
Události ČT: Mizející malé obchody. Některým zachraňují tržby chataři (zdroj: ČT24)
Malých obchodů s potravinami a smíšeným zbožím v Česku ubývá. Těch s plochou menší než 400 metrů čtverečních bylo v loňském roce 13 437. Ještě do roku 2005 jich bylo o tři tisíce více. Lidé totiž stále častěji nakupují ve větších řetězcích, jako jsou supermarkety. „Dnes dělají nějakých 60 až 70 procent obratu,“ uvedl viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Michal Ševera.
Počty malých obchodů
„Jsme svědky zániku stovek venkovských prodejen v přímém přenosu. Podpora je nezbytná, chceme-li udržet život na venkově,“ řekl dnes předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka.
Proto asociace navrhuje soubor opatření přímé i nepřímé podpory, který by pomohl zachovat obchodní obslužnost na venkově, zejména pak v obcích do tisíce obyvatel.
Bohužel díky vysidlování některých venkovských oblastí a různým druhům regulatorních opatření, ale i zvyšováním minimální mzdy se ocitají maloobchodní prodejny na venkově na hranici rentability a dochází k jejich masivnímu úbytku.
Do supermarketů a diskontů lákají zákazníky hlavně nižší ceny, než jaké mohou nabídnout drobní obchodníci. Naopak na vesnice se chodí hlavně za čerstvým pečivem.
Například do obchodu se smíšeným zbožím ve středočeských Mirošovicích přijde každý den zhruba stovka zákazníků. Vedle pečiva kupují především mléčné výrobky, drobnou drogerii a alkohol. Majitel Zdeněk Veselý tvrdí, že obchodu pomáhají přežít hlavně chataři, kteří se po zimě zase začínají vracet. Obrat se pak zvyšuje až o dvě stě procent. „Kupují všechno, co na chatách nemají,“ podotýká Veselý.
Do obchůdků pak lákají i regionální potraviny. Někteří obchodníci se domlouvají přímo se zemědělci, kteří dodávají některé mléčné nebo masné výrobky, zeleninu a ovoce přímo z farem. „Mezi některými lidmi je o takový druh potravin velký zájem,“ potvrzuje prezident Asociace soukromých zemědělců Josef Stehlík.
Zatímco v Česku se u malých obchodníků prodává jen něco málo přes desetinu produkce místních farmářů, v západní Evropě je to víc než dvacet procent.
Hlavním nákupním místem pro skoro polovinu domácností je hypermarket
Hypermarkety byly loni podle studie GfK Shopping Monitor místem, kde utratí největší podíl svých výdajů za potraviny a základní nepotravinářské zboží, pro rekordních 49 procent domácností.
Diskonty si udržují druhou pozici, nejvíce v nich utrácí 23 procent domácností. Obliba supermarketů je dlouhodobě více méně stabilní, přednost jim dává 16 procent rodin. I čísla GfK pak potvrzují, že malé prodejny se smíšeným zbožím ztrácí svou pozici. Preferuje je jen deset procent českých rodin, v roce 2006 to bylo 18 procent.