Nejmenší obchody loni dál zavíraly. Prodejnám v malých obcích pomáhají i chataři

Nahrávám video

Za poslední rok skončily zhruba dvě stovky malých obchodů s rozlohou do 400 metrů čtverečních. Vyplývá to z údajů společnosti Nielsen. Koresponduje s tím studie GfK Shopping Monitor, která ukazuje, že pro téměř polovinu domácností je hlavním nákupním místem hypermarket.

Malých obchodů s potravinami a smíšeným zbožím v Česku ubývá. Těch s plochou menší než 400 metrů čtverečních bylo v loňském roce 13 437. Ještě do roku 2005 jich bylo o tři tisíce více. Lidé totiž stále častěji nakupují ve větších řetězcích, jako jsou supermarkety. „Dnes dělají nějakých 60 až 70 procent obratu,“ uvedl viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Michal Ševera.

Počty malých obchodů
Zdroj: ČT24

„Jsme svědky zániku stovek venkovských prodejen v přímém přenosu. Podpora je nezbytná, chceme-li udržet život na venkově,“ řekl dnes předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka.

Proto asociace navrhuje soubor opatření přímé i nepřímé podpory, který by pomohl zachovat obchodní obslužnost na venkově, zejména pak v obcích do tisíce obyvatel.

Bohužel díky vysidlování některých venkovských oblastí a různým druhům regulatorních opatření, ale i zvyšováním minimální mzdy se ocitají maloobchodní prodejny na venkově na hranici rentability a dochází k jejich masivnímu úbytku.
Michal Ševera
viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu

Do supermarketů a diskontů lákají zákazníky hlavně nižší ceny, než jaké mohou nabídnout drobní obchodníci. Naopak na vesnice se chodí hlavně za čerstvým pečivem.

Například do obchodu se smíšeným zbožím ve středočeských Mirošovicích přijde každý den zhruba stovka zákazníků. Vedle pečiva kupují především mléčné výrobky, drobnou drogerii a alkohol. Majitel Zdeněk Veselý tvrdí, že obchodu pomáhají přežít hlavně chataři, kteří se po zimě zase začínají vracet. Obrat se pak zvyšuje až o dvě stě procent. „Kupují všechno, co na chatách nemají,“ podotýká Veselý.

Do obchůdků pak lákají i regionální potraviny. Někteří obchodníci se domlouvají přímo se zemědělci, kteří dodávají některé mléčné nebo masné výrobky, zeleninu a ovoce přímo z farem. „Mezi některými lidmi je o takový druh potravin velký zájem,“ potvrzuje prezident Asociace soukromých zemědělců Josef Stehlík.

Zatímco v Česku se u malých obchodníků prodává jen něco málo přes desetinu produkce místních farmářů, v západní Evropě je to víc než dvacet procent.

Hlavním nákupním místem pro skoro polovinu domácností je hypermarket

Hypermarkety byly loni podle studie GfK Shopping Monitor místem, kde utratí největší podíl svých výdajů za potraviny a základní nepotravinářské zboží, pro rekordních 49 procent domácností.

Diskonty si udržují druhou pozici, nejvíce v nich utrácí 23 procent domácností. Obliba supermarketů je dlouhodobě více méně stabilní, přednost jim dává 16 procent rodin. I čísla GfK pak potvrzují, že malé prodejny se smíšeným zbožím ztrácí svou pozici. Preferuje je jen deset procent českých rodin, v roce 2006 to bylo 18 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 32 mminutami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
18:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 9 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 17 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
včeraAktualizovánovčera v 14:11‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.