Nejmenší obchody loni dál zavíraly. Prodejnám v malých obcích pomáhají i chataři

Nahrávám video

Za poslední rok skončily zhruba dvě stovky malých obchodů s rozlohou do 400 metrů čtverečních. Vyplývá to z údajů společnosti Nielsen. Koresponduje s tím studie GfK Shopping Monitor, která ukazuje, že pro téměř polovinu domácností je hlavním nákupním místem hypermarket.

Malých obchodů s potravinami a smíšeným zbožím v Česku ubývá. Těch s plochou menší než 400 metrů čtverečních bylo v loňském roce 13 437. Ještě do roku 2005 jich bylo o tři tisíce více. Lidé totiž stále častěji nakupují ve větších řetězcích, jako jsou supermarkety. „Dnes dělají nějakých 60 až 70 procent obratu,“ uvedl viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Michal Ševera.

Počty malých obchodů
Zdroj: ČT24

„Jsme svědky zániku stovek venkovských prodejen v přímém přenosu. Podpora je nezbytná, chceme-li udržet život na venkově,“ řekl dnes předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka.

Proto asociace navrhuje soubor opatření přímé i nepřímé podpory, který by pomohl zachovat obchodní obslužnost na venkově, zejména pak v obcích do tisíce obyvatel.

Bohužel díky vysidlování některých venkovských oblastí a různým druhům regulatorních opatření, ale i zvyšováním minimální mzdy se ocitají maloobchodní prodejny na venkově na hranici rentability a dochází k jejich masivnímu úbytku.
Michal Ševera
viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu

Do supermarketů a diskontů lákají zákazníky hlavně nižší ceny, než jaké mohou nabídnout drobní obchodníci. Naopak na vesnice se chodí hlavně za čerstvým pečivem.

Například do obchodu se smíšeným zbožím ve středočeských Mirošovicích přijde každý den zhruba stovka zákazníků. Vedle pečiva kupují především mléčné výrobky, drobnou drogerii a alkohol. Majitel Zdeněk Veselý tvrdí, že obchodu pomáhají přežít hlavně chataři, kteří se po zimě zase začínají vracet. Obrat se pak zvyšuje až o dvě stě procent. „Kupují všechno, co na chatách nemají,“ podotýká Veselý.

Do obchůdků pak lákají i regionální potraviny. Někteří obchodníci se domlouvají přímo se zemědělci, kteří dodávají některé mléčné nebo masné výrobky, zeleninu a ovoce přímo z farem. „Mezi některými lidmi je o takový druh potravin velký zájem,“ potvrzuje prezident Asociace soukromých zemědělců Josef Stehlík.

Zatímco v Česku se u malých obchodníků prodává jen něco málo přes desetinu produkce místních farmářů, v západní Evropě je to víc než dvacet procent.

Hlavním nákupním místem pro skoro polovinu domácností je hypermarket

Hypermarkety byly loni podle studie GfK Shopping Monitor místem, kde utratí největší podíl svých výdajů za potraviny a základní nepotravinářské zboží, pro rekordních 49 procent domácností.

Diskonty si udržují druhou pozici, nejvíce v nich utrácí 23 procent domácností. Obliba supermarketů je dlouhodobě více méně stabilní, přednost jim dává 16 procent rodin. I čísla GfK pak potvrzují, že malé prodejny se smíšeným zbožím ztrácí svou pozici. Preferuje je jen deset procent českých rodin, v roce 2006 to bylo 18 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
19:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
10:41Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 10 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 17 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
včera v 20:13

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
včera v 10:29

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
včera v 06:00

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...