Praha – Probíhající konflikt v Libyi pohybuje se světovými cenami komodit. Zejména kvůli obavám o dodávky ropy se její cena vyšplhala na více než dvouletá maxima. Od toho se přitom odvíjí i obchodování s dalšími energetickými komoditami, například se zemním plynem. Na rozdíl od ropy se cena zemního plynu v posledních týdnech snižuje. Podle odborníků ale můžou za současnou situaci obavy a nejistota investorů. Plyn by tak měl už brzy dosáhnout na dno a trend by se mohl otočit.
Nejenom ropa, boje v Libyi hýbou i cenami plynu
Největší plynařské oblasti se nachází na severu Ruska. Na území velkém jako Německo se zde ročně vytěží přes 450 miliard kubických metrů. To představuje zhruba 70 procent celkové ruské produkce. Nachází se zde i dvě ze tří největších nalezišť na světě – Jamburg a Urengoj. Zemní plyn vyplňuje podzemní kapsy v až šestikilometrové hloubce. Po odčerpání z ložiska putuje do čistící stanice, ve které se přefiltruje a připraví na několik tisíc kilometrů dlouhou cestu do Evropy.
Ze Sibiře putuje plyn pomocí sítě tranzitních plynovodů. Tento způsob přepravy bývá ale kvůli politickým sporům na Ukrajině a v Bělorusku nejistý. Řešením by mohl být plynovod Nord Stream, který po dně Baltského moře spojí ruský Vyborg s plynovou soustavou na severu Německa. Jeho přepravní kapacita by měla přesáhnout 55 miliard metrů krychlových ročně. „Nové plynovody prakticky vyloučí rizika transportu našeho plynu do Evropy,“ tvrdí zástupce ruské státní těžební společnosti Gazprom Sergei L. Komlev.
Plyn z Ruska (zdroj: ČT24)
Podle loňských statistik má rusko zásoby plynu na víc než 70 let. Dnes přitom pokrývá víc než čtvrtinu spotřeby Evropské unie. „Rusko bude pro Evropskou Unii dlouhodobě stabilní partner a oproti situaci třeba před rokem lze předpokládat, že dodávky plynu z Ruska porostou,“ míní analytik ENA Vladimír Štěpán.
Samotná Česká republika ročně spotřebuje zhruba devět miliard metrů kubických zemního plynu. Dvě třetiny z tohoto objemu pochází právě z Ruska.