Nejen meruněk a jablek bude letos méně, ale i vinné révy

Praha – Po pondělním oznámení pěstitelů jablek, že letošní mrazy zapříčinily nejhorší úrodu za posledních šest let, ztráty odhadují už i vinaři. Letošní sklizeň vinné révy v Česku totiž bude zhruba o třetinu nižší než loni, uvedl dnes Jan Záhorka z Agrární komory. Meziroční propad tržeb pěstitelů Záhorka odhaduje na 500 milionů korun. Vinaři za produkci vína z letošní úrody podle něj utrží zhruba o dvě miliardy méně než z loňské.

Už počátkem června si ovocnáři stěžovali na špatnou úrodu meruněk a lepší to nebylo ani u třešní, jablek, hrušek i švestek. Nyní se ztrátami počítají i vinaři. „Jednak byla zimními mrazy velmi výrazně poškozena očka révy. Potom přišel květnový mráz, konkrétně jeden den, 18. května,“ zdůvodnil očekávaný pokles Záhorka.   

Loni tuzemští pěstitelé podle Českého statistického úřadu sklidili dvojnásobek hroznů proti katastrofální neúrodě roku 2010. Na zhruba 16 tisících hektarech plodících vinic nasbírali přes 91 tisíc tun hroznů. Sklizeň byla mírně nižší než v úrodných letech 2007 a 2008.   

Pavel Pastorek, ředitel firmy Templářské sklepy Čejkovice

„Těch hroznů je minimálně o třetinu míň, já si dovolím tvrdit, že u některých odrůd v některých oblastech o polovinu míň. V současné době, co zpracováváme hrozny, tak se to všechno pohybuje v kategorii pozdního sběru, obsah cukru 21 a více (gramů na litr).“

V ČR se podle statistik Svazu vinařů, které mají odlišnou metodiku než ČSÚ, loni sklidily hrozny za 1,7 miliardy korun, což je dvojnásobek roku 2010. Poměrně vysoký byl i výnos z hektaru. Podle Půčka překročil desetiletý průměr a dosáhl 6,0 tuny na hektar. ČSÚ uvádí 5,7 tuny z hektaru. 

Ovocnáři žádají o pomoc stát

Mrazy a sucho tak komplikují ovocnářům život napříč sektorem. Nejhůře však podle ovocnářů dopadnou hlavně ti pěstitelé, kteří pěstují pouze ovoce. „Bude to mít vliv na další rozvoj podniků, protože ti, co chtěli investovat například do techniky nebo chtěli postavit sklad, nemají peníze,“ upozornila tajemnice Ovocnářské unie Moravy a Slezska Jiřina Homolová. Ovocnářská unie proto jedná s ministerstvem zemědělství o možnostech pomoci – zatím však bez úspěchu.

Resort zemědělství zatím přislíbil částečnou pomoc pouze těm zemědělcům, jejichž úrodu zdecimovalo sucho, tedy zejména pěstitelům obilovin. Dříve, než se čekalo, jim uvolní zálohy na přímé platby v hodnotě 9,4 miliardy korun. Zemědělcům to má ulevit od problémů s průběžným financováním, které je po špatné sklizni pod tlakem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 40 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...