Nečas: Jaderné zdroje jsou pro Česko zásadní, bez ohledu na Kalouska

Praha - Jaderné zdroje jsou podle premiéra Petra Nečase (ODS) naprosto zásadní pro energetické zásobování nejenom českých domácností, ale především českého průmyslu, uvedl po prohlídce Jaderné elektrárny Temelín. Pochybnosti ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) o efektivitě dostavby Temelína označil za jeho osobní názor, nikoli názor vlády. Kalousek v současnosti pochybuje o efektivnosti dostavby. Původně byl podle něj Temelín vypočítán na daleko vyšší ceny elektřiny, než jsou teď, a budoucnost těchto cen je velmi nejistá, uvedl pro dnešní Hospodářské noviny.

Otázka dostavby Temelína nerozděluje pouze společnost ale i politické špičky. Podle premiéra Petra Nečase je rozhodnutí o dostavbě jaderné elektrárny strategickým rozhodnutím a jaderná energetika je podle něj pro Českou republiku naprosto zásadní. „Jsou to kvalitně vedené elektrárny s vysokým stupněm bezpečnosti,“ uvedl po dnešní návštěvě Temelína. 

Kalousek: Dostavba Temelína nemusí být efektivní

Kalousek se ale nechal slyšet, že dostavba Temelína by jistě byla prorůstovým opatřením, ale jako ministr financí, který vykonává akcionářská práva v ČEZu, musí také vážit efektivitu investice. „Nemám právo říct, že odložíme Temelín. Mám právo říct, že z hlediska efektivity investice si nyní nejsem jistý,“ uvedl. Až budou hotové příslušné analýzy, vládu s nimi seznámí. „A pak je otázka, jestli se vláda rozhodne na základě efektivity, nebo na základě energetické bezpečnosti státu,“ dodal.

Kalousek uvedl, že druhým kritériem pro rozhodování je cena dostavby a že nabídky „obou uchazečů nás svou výší velmi nepříjemně překvapily“. „Pokud nabídky nebudou uspokojivé, nemusíme vítěze vyhlásit,“ reagoval Nečas. 

Premiér Petr Nečas Kalouskovy obavy nesdílí: „Jedná se o soukromý názor pana Kalouska, nikoliv názor vlády. Je třeba brát v potaz, na základě jakých podkladů k tomuto soukromému (Kalousek) názoru dospěl. Je velký rozdíl mezi účetním - politikem, který je svým duševním obzorem schopen dosáhnout maximálně roční účetní uzávěrky, či do jednoho volebního období a státníkem, který přemýšlí nad tím, co se bude se zemí dít kolem roku 2030.“

Podle ministra průmyslu Martina Kuby (ODS) Kalousek nepřišel s žádnou originální myšlenkou. „Každému, kdo energetice trochu rozumí, je jasné, že dnes téměř žádný investor není schopný investovat v oblasti energetiky tak, aby mohl spočítat návratnost. Je třeba připomenout, že je to díky dotaci na obnovitelné zdroje, které naprosto pokřivily trh. To je politika Evropské unie,“ uvedl ministr. Cenové nabídky se podle Kuby teď finalizují. Souhlasí s tlakem na efektivitu - cena musí být co nejlepší. 

Jiří Gavor, energetický konzultant:

„Současná situace spíše nasvědčuje tomu, že to může být ekonomická katastrofa. V tomto směru ministra financí chápu (…) Vyvaroval bych se smluvního závazku, který by pak znamenal mezinárodní arbitráže v případě, že se výstavba zpozdí. Myslím, že lavírovat lze klidně ještě rok, vývoj evropské energetiky je tak chaotický a překotný, že se během roku leccos vyjasní.“

Nečas: Neumím si představit budoucnost bez dostaveného Temelína

Nečas uvedl, že si kvůli odstavení uhelných elektráren neumí představit situaci pro průmysl po roce 2025, pokud by dva nové bloky v jihočeské elektrárně Temelín spuštěny nebyly. „Do roku 2020 bude muset dojít k odstavení uhelných elektráren s celkovým výkonem 1 800 megawattů. Je jasné, že v období po roce 2025 budou muset být spuštěny některé další dodatečné kapacity,“ prohlásil předseda vlády.

Celá koncepce potřeby Temelína je však založena na předpokladu, že se spotřeba elektřiny u nás bude zvyšovat. „Nicméně i v tomto směru jsem pesimistický. Nejde jen o ekonomickou recesi, která postihuje prakticky celou Evropu. Ale už jsou příklady států, které dokáží zvýšit výkon ekonomiky i při stagnaci či poklesu spotřeby energie i elektřiny, jako například Německo,“ uvedl energetický konzultant Jiří Gavor.

O dostavbu Temelína se ucházejí americko-japonská společnost Westinghouse a česko-ruské Konsorcium MIR.1200. ČEZ chce o vítězi tendru rozhodnout letos na podzim, stavba dvou nových bloků by měla být dokončena v roce 2025. Hodnota investice se odhaduje na 200 až 300 miliard korun a nové bloky by měly více než zdvojnásobit výkon Temelína, který nyní činí 2 000 megawattů. Výběrového řízení se účastnila také francouzská společnost Areva, ČEZ ji však loni v říjnu z tendru vyloučil s poukazem na závažná pochybení. Areva jakékoli chyby odmítá a snaží se do tendru vrátit.

Dostavbě nahrává i slábnoucí odpor Rakouska. Zatímco v devadesátých letech hrozilo, že kvůli Temelínu zablokuje přijetí Česka do Evropské unie, teď už se tamní politici jen slovně zastávají českých odpůrců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.
před 32 mminutami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 55 mminutami

Podnikatelé čelí dramatickému nárůstu regulace, míní prezident Hospodářské komory

Na dramatický nárůst regulace v podnikání upozornil v úvodu volebního sněmu Hospodářské komory její prezident Zdeněk Zajíček (ODS). Varoval před jednostranným zaměřením evropské politiky na zelenou transformaci. Evropa musí být podle něj v současnosti, kdy svět čelí různým krizím, nejen zelená, ale i konkurenceschopná a odolná. Komora si na sněmu zvolí nové lídry,
10:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 21 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01
Načítání...