Nečas chce fotovoltaice přistřihnout křídla

Praha – Premiér Petr Nečas (ODS) slíbil, že s ministry financí a průmyslu a šéfkou Energetického regulačního úřadu (ERÚ) bude hledat způsoby, jak utlumit vliv deformovaných cen elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové ceny elektrické energie. Reagoval tak na včerejší sdělení ERÚ, který v interním auditu zjistil, že jeho bývalí pracovníci zřejmě nezákonně nadhodnocovali výkupní ceny fotovoltaické elektřiny. Vzniklá škoda může dosáhnout desítek miliard korun.

Premiér pokládá problematiku elektřiny ze solárních zdrojů dle svých slov za velmi důležitou a závažnou. Připomněl, že jeho vláda byla první, která proti trendu dotované fotovoltaiky v roce 2010 zasáhla. „Je trestuhodné, že se nezasáhlo do té doby,“ prohlásil předseda vlády a zároveň zdůraznil, že celá situace je v tuto chvíli především věcí orgánů činných v trestním řízení.

Do budoucna ovšem hodlá spolupracovat s některými ministry i samotným regulátorem na omezení vlivu elektřiny ze slunce na ceny pro spotřebitele. „ERÚ je na vládě nezávislý, nicméně my tuto věc budeme řešit s panem ministrem průmyslu a obchodu, s paní předsedkyní ERÚ a panem ministrem financí,“ dodal Nečas.

Podle předsedy sociálních demokratů Bohuslava Sobotky je velmi důležité se ze situace do budoucna poučit, a to „jak z hlediska financování obnovitelných zdrojů, tak i z hlediska tvorby cen v regulačních úřadech“.

Z vnitřního auditu ERÚ, jehož výsledky zveřejnila v pondělí předsedkyně úřadu Alena Vitásková, vyplynulo, že ceny byly stanovovány nad rámec zákona v letech 2005 až 2011. Nechtěla spekulovat o tom, zda je odpovědný jednotlivec, či skupina lidí. Úřad podal státnímu zastupitelství podnět k vyšetřování neznámého pachatele.

Vitásková nicméně podotkla, že již při zahájení auditu pracovníci, kteří byli zodpovědní za dotyčnou oblast, práci auditorské společnosti sabotovali. „Tak jsem začala mít podezření, že nemusí být vše v naprostém pořádku,“ řekla včera při zveřejnění výsledků kontroly.

Solární elektrárna
Zdroj: Ján Krošlák/ISIFA/SME

Bývalý předseda ERÚ Josef Fiřt se v ČT hájil tím, že on i bývalé vedení úřadu vydávali cenové rozhodnutí na „základě perfektních rozborů a na základě platné legislativy“.

Zaměstnanci ERÚ, kteří odmítali při auditu spolupracovat, museli úřad opustit. Jeho šéfka také ujistila, že přijala dostatečná opatření k tomu, aby se podobná situace už neopakovala.

Právníci: Za nadhodnocení cen trestní odpovědnost

Právní experti se domnívají, že za nezákonné stanovování výkupních cen fotovoltaické elektřiny mohou být zaměstnanci ERÚ trestně odpovědní. Na druhé straně však připouští, že rozpletení konkrétní odpovědnosti bude složité a také zřejmě nebude možné zpětně měnit ceny elektřiny.

„Je pravděpodobné, že se orgánům činným v trestním řízení podaří odhalit konkrétní osoby, popřípadě skupinu osob, kteří se dopustili nezákonného postupu při stanovování výkupních cen fotovoltaické elektřiny,“ myslí si Pavel Fráňa z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek Fráňa a partneři.

Rozpletení celého případu však může podle něj trvat i řadu měsíců. Problém vidí zejména u odpovědnosti konkrétních osob, neboť v řadě případů může pochybení pracovníků plynout z vnitřních či metodických pokynů.

Nečas si Vitáskovou chválí

„Myslím si, že teď začíná docházet významné části i novinářské veřejnosti to, proč podle mého hlubokého přesvědčení byly správné některé personální změny, které na ERÚ proběhly před rokem a půl,“ poznamenal předseda vlády. Narážel tím na výměnu vedení ERÚ, kdy byla do křesla předsedkyně dosazena právě Vitásková. Ta zahájila velmi razantní kroky proti solárnímu boomu, který nastal v roce 2010.

„Paní Vitásková, když nastoupila, tak se velmi razantně obula právě do fotovoltaických elektráren. Dokonce navrhla i změnu zákona, aby fotovoltaika nebyla napříště vůbec podporovaná,“ vysvětluje redaktor ČT Pavel Baroch.

Vedení ERÚ si nicméně vysloužilo kritiku od Aliance pro energetickou soběstačnost za to, že nezveřejnilo detailní výsledky auditu. „Energetický regulační úřad musí zveřejnit své výpočty, aby se ukázalo, jakým způsobem pracuje se všemi parametry i v následujících letech provozu solárních elektráren. Není možné, aby předsedkyně nezávislého regulátora vydala prohlášení a pak úřad držel bobříka mlčení,“ sdělil mluvčí aliance Martin Sedlák.

HISTORIE FOTOVOLTAIKY V ČESKU:

Stát výrobcům elektřiny ze sluneční energie (ale i dalších obnovitelných zdrojů) zajišťuje subvencované výkupní ceny a garantuje vykoupení elektřiny vyrobené v solárních elektrárnách. V důsledku těchto mimořádně příznivých podmínek nastal v roce 2010 v ČR „solární boom“. Za tento jediný rok vzrostl celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v Česku čtyřnásobně. Od ledna 2011, kdy stát výrazně snížil garantované výkupní ceny pro nově připojené velké zdroje nad 100 kilowattů, zájem velkých investorů o výstavbu nových zdrojů opadl.

Vzhledem k tomu, že elektřinu ze solárních elektráren musí distributoři vykupovat výrazně dráže, než za kolik ji poté prodají, rozdíl cen se projevuje v konečných cenách pro spotřebitele. Lidé nyní v ceně elektřiny platí za obnovitelné zdroje 583 korun za megawatthodinu (bez DPH), loni to bylo 419 korun za megawatthodinu. Tuzemské solární elektrárny tak stojí průměrnou rodinu ročně zhruba 712 korun.

Na fotovoltaické elektrárny jde 68 procent státní podpory pro obnovitelné zdroje. Stát letos na podporu obnovitelných zdrojů energie zaplatí stejně jako loni 11,7 miliardy korun. V roce 2011 činil podíl solárních elektráren na celkové tuzemské výrobě elektřiny 2,4 procenta.

Podle údajů Evropské fotovoltaické průmyslové asociace (EPIA) má Česko v přepočtu na obyvatele třetí největší instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v Evropské unii. Větší výkon na obyvatele mají pouze solární elektrárny v Německu a v Itálii.

Počátkem listopadu 2010 schválila sněmovna novelu zákona, která omezuje podporu fotovoltaiky. Ta mimo jiné stanovila, že elektřina ze slunečních elektráren uvedených do provozu v letech 2009 a 2010 bude po dobu tří let podléhat dani 26 procent. V současné podobě platí „solární daň“ do konce roku 2013. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba ale počátkem loňského prosince nevyloučil, že bude platnost daně ještě prodloužena.

Na špatně nastavené ceny solární elektřiny dlouhodobě upozorňovala i Česká fotovoltaická průmyslová asociace. „V letech 2009 a 2010 byla doba návratnosti fotovoltaických elektráren kratší než zákonem garantovaných 15 let. My jako hlavní problém vnímáme meziroční limit, který byl stanovený v legislativě a který ERÚ znemožňoval, aby meziročně snižoval podporu o více než 5 procent. Energetický regulační úřad podle našich informací na to tehdy upozorňoval, že nemůže jednat, ale politici nekonali,“ řekla včera ČT24 výkonná ředitelka České fotovoltaické průmyslové asociace Zuzana Musilová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 2 hhodinami

USA povolily dočasně nakupovat vybranou ruskou ropu

Spojené státy v noci na pátek dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
01:35Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 17 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026
Načítání...