Ne všichni šetří - vláda dala zelenou rekordním výdajům fondu dopravy

Praha - Vláda jednání o šetrném balíčku ministra financí Eduarda Janoty přerušila. Strážce státní kasy totiž v pátek čeká jednání s představiteli politických stran, jejichž představy ohledně krocení schodku státního rozpočtu na rok 2010 se zatím diametrálně liší. Ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka, který je s ministrem financí Eduardem Janotou ve při v oblasti navyšování důchodů, se svým návrhem na valorizaci důchodů pro příští rok neuspěl. Vláda naopak schválila výdajový rámec Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 96 miliard korun. Zasedání kabinetu předcházelo jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni, na němž se schvaloval mandát pro předsedu vlády na zítřejší neformální jednání Evropské rady, jejímž tématem bude příprava summitu zemí G20, respektive formulace postoje Evropské unie.

Dohoda o rozpočtu mezi politickými stranami a ministrem financí se nejspíše bude rodit těžce. Levice se brání snižování poplatků např. pro rodinu a pravice zase není příliš nadšená ze zvyšování daní. Sociální demokraté také uvedli, že nehodlají schvalovat úsporný balíček vcelku. Eduard Janota přitom klade důraz právě na přijetí celého souboru opatření, aby mohl zafungovat tak, jak má. Kabinet Jana Fischera potom plánuje spojit se sníženým schodkem státního rozpočtu (do 170 miliard korun), který je reálný právě při přijetí Janotova balíčku, otázku svého dalšího fungování. „Dáme si nějaký čas, budu vyžadovat jednání jak mezi námi, tak s politickou sférou,“ uvedl předseda vlády na tiskové konferenci.

Šimerka se svým návrhem neuspěl

Ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka předložil materiál a pokusil se přesvědčit vládu o potřebě valorizace důchodů, ačkoli pro to nejsou splněny zákonné podmínky. Růst cen mezi srpnem 2008 a letošním červencem a třetina růstu reálných mezd v roce 2008 totiž nedosáhly v součtu dvou procent, od kterých je pravidelné lednové zvyšování důchodů pro vládu povinné. Se svou snahou Šimerka neuspěl a jeho návrh schválen nebyl. „Nepočítáme tedy s valorizací pro příští rok,“ dodal Fischer. Navýšen bude zvláštní příspěvek na důchod účastníků protinacistického odboje.

Vláda rovněž schválila rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury. 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák vládu předevčírem na sněmu svazu konaném při strojírenském veletrhu v Brně varoval, aby nerušila jakékoli stavby silnic a dálnic. „Cokoli zabrzdíme, je tragická chyba, protože zakonzervování staveb je extrémně dražší,“ zopakoval Hanák varování pro vládu současnou i příští také dnes v rozhovoru pro ČT24.

Výdaje fondu budou rekordní

Rozpočet se nakonec šetření nevyhne, bude ale větší, než se všeobecně předpokládalo. Výdajový rámec dosáhne výše 96 miliard korun, bude se tak jednat o rekordní výdaje tohoto fondu. Polovinu budou zabezpečovat evropské fondy (36 miliard korun) a úvěr Evropské investiční banky (12 miliard), zbytek vytvoří tzv. národní zdroje.

Dalším bodem jednání z hlediska dopravního bylo schvalování harmonogramu dopravní infrastruktury a také možnost použití výnosů z dluhopisového programu na prostředky pro výstavbu nejen dálnice D47. Celkem se to na letošní a příští rok týká 20 miliard korun. Zákon o dluhopisovém programu pro D47 schválil parlament již před několika lety, vláda jej však využila až letos v červnu. Tehdy schválila vydání dluhopisů za 8,4 miliardy korun pro letošek a za necelých 12 miliard pro příští rok.

Ministr dopravy Gustáv Slamečka:

„Avizovali jsme vyšší potřebu vzhledem na rozestavěnost, která nás provází z minulosti, na druhé straně je třeba si uvědomit rozpočtové možnosti. Rozpočet byl oproti původně avizovanému výdajovému rámci před půl rokem posílen o 11,6 miliardy korun.(…) Primárně to půjde na rozestavěné investiční akce ve městech, na pražský okruh či na D47.“


Celý výnos z dluhopisů dostane Ředitelství silnic a dálnic, celkem přes něj proteče na výstavbu a údržbu 62 miliard. Správa železniční dopravní cesty dostane celkem 29 miliard korun. Na výstavbu a údržbu vodních cest se počítá se dvěma miliardami. Podle ministra dopravy Gustáva Slamečky chybí rozpočtu přes rekordní sumu k ideálnímu stavu dalších zhruba 20 miliard z národních zdrojů.

Kabinet definoval úkoly nové dozorčí rady ČSA

Kabinet Jana Fischera projednával rovněž situaci v Českých aeroliniích a úlohu její čerstvě obměněné dozorčí rady. Ta má pod vedením Václava Nováka především zklidnit situaci, zahájit diskusi s odbory a odhadnout cenu, kterou má stát za leteckého dopravce v chystané privatizaci požadovat. Již za tři týdny je totiž v plánu otevírání obálek s nabídkami. Na přetřes přišel při jednání vlády rovněž centrální monitorovací systém čerpání ze strukturálních evropských fondů. Výběrové řízení jedné části systému totiž neproběhlo řádně, což se nelíbilo i Evropské komisi. Nové řízení by mělo proběhnout v prosinci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 9 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 13 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...