Praha – Prezident Miloš Zeman připojil svůj podpis pod vládní novelu energetického zákona, která mění mimo jiné to, jak budou Češi hradit poplatek za elektřinu z obnovitelných zdrojů – nově bude určující kapacita jističe, a ne spotřeba. Novela měla bouřlivou cestu přes sněmovnu, kdy se musela vypořádat se stovkami pozměňovacích návrhů i obstrukcemi poslanců hnutí Úsvit.
Novelu už od začátku velmi ostře kritizuje Energetický regulační úřad (ERÚ). Vypočítal například, že by nové normy stály státní kasu o 150 miliard víc a vyšší účet by za energie zaplatili i zákazníci. Podle šéfky úřadu Aleny Vitáskové prý hrozí podobný scénář jako v případě tzv. solárního boomu, který znamenal skokové zdražení cen energií.
Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) to ale odmítá s tím, že firmy díky novele ušetří řádově miliardy a naopak domácnosti na tom nebudou tratit, to znamená, že nezaplatí víc než předtím. Naopak by prý mohly i ušetřit. „Chtěli po mně ujištění, že se nebudou zvyšovat ceny energií. To jsem pochopitelně poskytnout nemohl, ale mohl jsem poskytnout ujištění, že tento zákon nebude důvodem pro zvyšování cen energií pro domácnosti,“ uvedl ministr po třetím čtení ve sněmovně.
ERÚ vedle toho varuje i před politizací samotného úřadu. Nově by totiž v jeho čele nestál jeden člověk, ale pětičlenný výbor. Členy by navrhovalo ministerstvo průmyslu a obchodu a jejich schválení a jmenování by bylo pak na vládě.
Co se bude měnit?
Dodavatelé plynu a elektřiny budou muset nově zákazníky informovat o zvýšení cen, a nikoli o změnách cen jako takových, jak zní současný zákon. Předloha mění i způsob platby poplatku za elektřinu z obnovitelných zdrojů. Zatím se platí podle spotřeby, nově se má platit podle kapacity hlavního jističe. Podle novely zákona by si také domácnosti s několika panely s výkonem do deseti kilowattů mohly vyrábět vlastní elektřinu už bez licence a bez povinnosti mít status podnikatele, což je dosud odrazovalo.
Schválený zákon řeší také problémy s nezapsanými věcnými břemeny. Týkají se pozemků, na nichž v minulých desetiletích vznikly stavby rozvodů energie. Podle dosavadního zákona je museli majitelé energetických sítí promítnout do katastru nemovitostí do roku 2017. Jde o statisíce parcel. Sněmovna tuto povinnost zrušila, energetické firmy ale budou muset poskytovat informace o infrastruktuře lidem, kteří prokážou právní zájem. Situaci s nezapsanými břemeny by měla v budoucnu řešit až novela katastrálního zákona.
