Návrhy pilotů ČSA nezachrání, varují ministři

Praha - Snížení platů pilotů ČSA v takové výši, na kterou jsou ochotni přistoupit, nebude stačit na restrukturalizaci společnosti. Uvedli to dnes ministři financí Eduard Janota a dopravy Gustáv Slamečka. Podle usnesení valné hromady CZALPA jsou piloti ochotni přistoupit na snížení mezd o 15 procent, s poklesem platů ale musí souhlasit více než polovina odborových organizací firmy. Se snížení o 45 procent, jak navrhoval šéf dozorčí rady Václav Novák, většina pilotů nesouhlasí.

Případné výraznější snížení mezd chtějí piloti vykompenzovat například
zaměstnaneckými akciemi. Při této variantě jsou od listopadu ochotni
přistoupit až na 33procentní pokles současných mezd vev výši 200 tisíc na měsíc. „Já mohu za ministerstvo s lítostí konstatovat, že ty ústupky a plány pilotů nejsou dostatečné a že neskýtají dobrý prostor pro restrukturalizační plán,“ uvedl mluvčí finančního resortu Ondřej Jakob.

Zavedení zaměstnaneckých akcií může podle pilotů přinést zvýšení pracovní výkonnosti zaměstnanců, upevnit jejich vztah k firmě a snížit rizika sociálních konfliktů, uvedli zástupci pilotů na dnešní tiskové konferenci. Podobný systém je prý obvyklý u zahraničních leteckých společností, jako jsou Delta Air Lines, Aeromexico či Air France.

ČSA už svým pilotům letos jednou mzdy snížily, konkrétně v květnu o zhruba sedm procent. Meziročně by se tak v případě, že by ČSA na podmínky návrhu pilotů přistoupily, snížil jejich plat během letošního roku celkem o 40 procent. Průměrný pilot ČSA si přitom v průměru přijde na 210 tisíc korun měsíčně.

Filip Gaspar, zástupce pilotů:

„Jsme přesvědčeni, že privatizace za nabízených podmínek je pro stát nevýhodná, a prodejem společnosti po její restrukturalizaci je možné získat daleko větší přínos pro stát a partnera, který bude vlajkového dopravce dále rozvíjet.“

Svou nabídku piloti podmiňují také slíbeným odchodem současného managementu Radomíra Lašáka. Nabídka bude navíc platit jen v případě, že firma zůstane v rukou státu. „Nežádáme, aby firma zůstala v rukou státu. Pouze říkáme, že v okamžiku, kdy bude stát firmu privatizovat a prodá ji, tak v tom okamžiku my musíme jednat s novým vlastníkem o tom, jak bude spolupráce fungovat,“ vysvětlil v rozhovoru pro ČT prezident odborové organizace pilotů CZALPA Filip Gaspar.

Piloti dále chtějí garanci platnosti kolektivní smlouvy do konce příštího roku, zachování pojištění ztráty licence, příspěvku na penzijní připojištění a pěti týdnů dovolené.

Rekordní ztráta

ČSA nyní bojují o přežití. V pololetí vykázaly ztrátu 1,8 miliardy korun, dozorčí rada přitom očekává na konci roku rekordní ztrátu tři miliardy. Firma tak nutně potřebuje hotovost na provoz.

Dozorčí rada podniku má nyní k dispozici dvě verze záchranného plánu. Lašákova se už uskutečňuje a počítá mimo jiné s propuštěním zhruba pětiny ze 4600 zaměstnanců nebo prodejem bezcelních obchodů a pěti letadel. Restrukturalizační plán šéfa dozorčí rady Václava Nováka je radikálnější, předpokládá pokles počtu zaměstnanců o třetinu a snížení platů pilotů o 45 procent na dobu tří let. Podle dnešních Lidových novin Novák mírně ze svého požadavku slevil a připustil 40procentní snížení platu, které by navíc platilo pouze dva roky.

Jak dnes šéf odboru pilotů poznamenal, může snížení platů jen částěčně poskytnout prostor pro restrukturalizaci ČSA, jejich problémy však nevyřeší. „I kdyby piloti pracovali od začátku roku zadarmo, tak by byla firma ve ztrátě zhruba 1,5 miliardy, a kdyby zadarmo pracovali všichni zaměstnanci, bude stále ve ztrátě přes 100 milionů korun. Prostě není dlouhodobý strategický plán,“ řekl Gaspar," řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur za přístup k fotkám uživatelů

Italský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 805 milionů eur (19,7 miliardy korun) za přístup k videím a fotografiím uživatelů systému Android bez jejich výslovného souhlasu. Úřad pokutu uložil za funkci přítomnou v aplikaci pro používání sociální sítě Facebook. Firma na rozhodnutí bezprostředně nereagovala, proti pokutě se může odvolat.
13:47Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
včera v 16:15‌‌

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
12. 11. 2026‌‌

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
12. 11. 2026‌‌

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
11. 11. 2026Aktualizováno11. 11. 2026‌‌

VideoZemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí

Ze zisku do ztráty – zemědělci mluví zřejmě o nejtíživějším roce od vstupu Česka do Evropské unie. Náklady žene vzhůru i evropský tlak na ochranu životního prostředí. Pomoct může větší soběstačnost a tím i konkurenceschopnost. Problém není jen v tuzemsku, ale celé Evropě. Ta se podle zástupců odvětví místo ekonomického směru zaměřila na společenská témata. Resort zemědělství chce v Česku podpořit výrobce a zpracovatele. Nově platí, že státní instituce by měly do konce roku 2028 nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin vydat za produkty českého původu. Praxi chtějí rozšířit na samosprávy.
11. 11. 2026‌‌

Česko a Ukrajina rozšíří spolupráci v energetice

Šéf ministerstva průmyslu Karel Havlíček (ANO) a ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal podepsali několik memorand o spolupráci v energetice. Týkají se jaderné a vodní energetiky a obnovitelných zdrojů, řekl Havlíček po skončení oficiální části česko-ukrajinského podnikatelského fóra.
11. 11. 2026‌‌

VideoVláda dle Babiše uvažuje o sektorových daních pro banky, zbrojaře a energetické firmy

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést to má nižší desítky miliard. Kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Babiš už několik týdnů jedná o možných sektorových daních s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO). Argumentují faktem, že firmy působící v těchto oblastech mají neúměrně vysoké zisky.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.