Nejen o cenu či technické parametry by se měli podnikatelé zajímat při výběru registračních pokladen pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Někteří dodavatelé pokladen si totiž zakotvují do smluv i možnost poskytovat získaná data svým obchodním partnerům. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) by si podnikatelé měli na tyto praktiky dávat pozor.
Nástrahy některých pokladen. Jejich nákupem ztrácí podnikatelé kontrolu nad svými daty
4 minuty
Události: Hra o data z pokladen pro EET
Součástí smlouvy k dané pokladně jsou také licenční podmínky a v nich je i toto ustanovení: „Obchodník uděluje Společnosti souhlas s využitím Databáze, tj. souhrnem veškerých dat nacházejících se v aplikaci eKasa, a to pro obchodní a jiné účely Společnosti nebo pro obchodní a jiné účely partnerů Společnosti.“
Pokud by s tím například majitel pražské restaurace Jiří Bitzan nesouhlasil, pokladnu by mu firma neprodala. „Na začátku jsem si toho nevšiml. Já jenom chci vědět, co všechno si mám pod tímto článkem představit,“ řekl.
Důvěřuj, ale prověřuj
Podobnou kasu jako on má přes 14 tisíc podnikatelů a živnostníků. Informace z jejich pokladen by mohly zajímat například pivovary nebo pojišťovny.
V pokladně se totiž evidují ceny jednotlivých položek, všechny tržby, tím pádem i obrat nebo třeba skladové zásoby. Firma, která takovou pokladnu nabízí - společnost O2 - ale ujišťuje, že ke zneužití dat dojít nemůže.
Vždy zákazníkovi říkáme, co s jeho daty děláme a poskytujeme to třetím stranám, například rezervačním systémům nebo obchodním partnerům nebo výrobcům účetního systému, který oni používají. Zkrátka jen ve chvíli, kdy je to potřeba.
Na otázku, zda může vyloučit například jakýkoliv prodej dat, Farghali odpovídá: „Naprosto to můžeme vyloučit.“
Někteří experti na obchodní právo ale podnikatelům radí, aby byli obezřetní.
Experti upozorňují na záludnosti
Advokát se specializací na obchodní právo Jan Bárta například upozorňuje, že zde není vymezeno, jakým způsobem může společnost s těmito daty nakládat. Účel je totiž dán zcela všeobecně a definice 'partner společnosti' může znamenat prakticky kdokoli.
„V případě tohoto ustanovení, které je koncipováno velmi široce, by mohlo k nestandardnímu a nad běžný rámec obvyklému použití dat a tedy jejich úniku nepovoleným osobám dojít,“ domnívá se rovněž Vít Horáček z Katedry obchodního práva Právnické fakulty UK v Praze.
Advokát zaměřený na obchodní právo Daniel Jankanič dodává, že po paušálním souhlasu už to jde mimo kontrolu podnikatele. Z dat se tak v podstatě stává materiál, se kterým se běžně obchoduje na trhu, který se předává marketingovým společnostem.
- 1. fáze – prosinec 2016: stravovací a ubytovací služby
- 2. fáze – březen 2017: maloobchod a velkoobchod
- 3. fáze – březen 2018: ostatní činnosti ( s výjimkou vybraných řemesel a výrobních činností - viz 4. fáze), například svobodná povolání, doprava, zemědělství.
- 4. fáze – červen 2018: řemeslníci
Ministr financí o možném poskytování dat elektronických pokladen třetím subjektům nevěděl. „To by si vlastně klienti, kteří to nakupují, měli dobře rozmyslet, s tím by asi neměli souhlasit,“ reagoval.
Není pokladna jako pokladna, smlouva jako smlouva
Další oslovení poskytovatelé podpis smlouvy sběrem dat nepodmiňují.
„Standardně data žádným subjektům neposkytujeme. Poskytujeme je pouze za podmínky, že ten souhlas vydá obchodník,“ řekl provozovatel pokladního systému Markeeta Hynek Pášma.
Tisková mluvčí T-Mobile Martina Kemrová pak sdělila, že: „Udělení takového souhlasu ze strany zákazníka je dobrovolné a není jím podmíněno uzavření smlouvy.“
A jiní tvrdí, že databázi třetím osobám nenabízejí vůbec.
„Žádná data zákazníků získaná z naší aplikace e-pokladna třetím stranám neposkytujeme,“ uvedla zástupkyně tiskové mluvčí společnosti Vodafone Veronika Exnerová.
Manažer vnější komunikace společnosti Dotykačka Michal Wantulok to říká obdobně: „Data jsou zákazníka, jsou uložena bezpečně“.
A projektový manažer EET 1 Aleš Veselý doplňuje, že „my jsme vlastně o tom vůbec nepřemýšleli, že bychom třeba poskytovali data třetím osobám a jakkoli s daty obchodovali.“
