Praha – Peníze, které si lidé na penzi naspoří na individuální účet, jim stát nikdy nesebere a ani v případě jejich smrti nepropadnou pojišťovně. Vždy budou předmětem dědictví. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek to zdůraznil na tiskové konferenci, na které představil detaily malé i velké důchodové reformy. V rámci změn důchodové systému chce podle něj koalice například zrušit příspěvek na státní podporu zaměstnanosti, který nyní činí 1,2 procenta mzdy a také povinný odvod na úrazové pojištění, v rámci kterého zaměstnavatelé za každého zaměstnance odvádí 0,6 procenta z jeho mzdy.
Vedlejší náklady práce, které nyní nesou z větší části zaměstnavatelé, by měly v rámci důchodové reformy mírně klesnout. „Tento impulz je velmi významný pro další rozvoj ekonomiky zvláště v současné ekonomické situaci,“ řekl k tomu Drábek. Na druhé straně kvůli zvýšení daně z přidané hodnoty, které má pokrýt náklady reformy, vzrostou náklady domácností. Zvýšení se bude pohybovat nejspíš v rozmezí mezi 1,6 a 3,1 procenta. „Devatenácti či dvacetiprocentní sazba DPH zvedne náklady čtyřčlenné rodiny o 1 500 korun měsíčně,“ míní poslanec za VV Radim Vysloužil.
Rodinám s dětmi chce skok ve výdajích koalice kompenzovat zvýšením slev na nezaopatřené dítě o 250 korun měsíčně. Z daní by si tak mohly na každé dítě odepsat celkem 1 250 korun. Drábek v souvislosti s tím připomněl, že Česká republika patří k zemím s nejvyšší podporou rodin. Zároveň má z celé Evropské unie nejnižší míru ohrožení chudobou, která se aktuálně pohybuje pod 9 procenty. Růst by mělo také životní minimum, a tedy i dávky, které stát vyplácí lidem v hmotné nouzi.
Sociální demokraté předpovídají krach reformy
„Vláda je nepoučitelná. Nechce se poučit z toho, že podobné důchodové systémy selhaly v Maďarsku, na Slovensku a v Polsku,“ prohlásil v rozhovoru pro ČT24 stínový ministr financí (ČSSD) Jan Mládek. Spoření v soukromých fondech podle něj není v turbulentní pokrizové době dobrý nápad. „Může se snadno stát, že důchodci, kteří si spořili na důchod, zjistí, až půjdou do penze, že ve fondu žádné peníze nemají,“ dodal.
Podle řady ekonomů je ale penzijní reforma nezbytná, jinak by se český důchodový systém kvůli stárnutí populace zhroutil. Koalice podle nich udělala, co mohla. „Je to krok správným směrem. To, co říkal ministr, mi nejvíce připomíná systém zavedený ve Velké Británii od roku 1998. Jsou tam určité podobnosti se švédským systémem,“ oponuje sociálním demokratům Vratislav Izák z Fakulty financí a účetnictví VŠE.
Věk odchodu do důchodu u mužů a žen se sjednotí rychleji
I po důchodové reformě se Česko podle ministra neobejde bez parametrických změn. Příliš by se už ale neměl měnit věk odchodu do penze, tedy až na jednu výjimku. Koalice se rozhodla urychlit sjednocování věku, ve kterém odchází do penze muži a ženy. Vzhledem k tomu, že ženy se obvykle dožívají vyššího věku, totiž považuje současnou disproporci za neopodstatněnou. „Po tom urychlení, které se zvýší od roku 2019 ze čtyř měsíců ročně na šest měsíců ročně, tak dosáhneme vyrovnání věku odchodu do důchodu u mužů a u žen v roce 2041,“ uvedl Drábek.
Jasno je i v malé důchodové reformě
Ministr dnes hovořil také o základních parametrech tzv. malé důchodové reformy, jejíž provedení si vyžádal Ústavní soud a která má odstranit nepoměr mezi výší příspěvků na důchodové pojištění u lidí s vyšším příjmem a výší jejich penze. Maximální vyměřovací základ pro pojistné by měl klesnout na čtyřnásobek průměrné mzdy. Koalice tak ustoupila sociálním demokratům a odborům. Původní návrh Bezděkovy komise totiž počítal se stropem na trojnásobku průměrné mzdy. Sjednotí se rovněž procento zápočtu každé vydělané koruny nad polovinu průměrné mzdy až do stropu pro sociální pojištění, a to na 26 procentech.
Poklesu penzí má zabránit valorizace
„Změny budou velmi pozvolné, a co je důležité, budou velmi výrazně překryty valorizací a indexací důchodu. To znamená zvyšování důchodů, které probíhá z roku na rok, bude několikanásobně, pětinásobně, šestinásobně větší než změny toho výpočtového vzorce.“
Drábkovo ministerstvo zároveň počítá s pětiletým přechodným obdobím, které má zabránit tomu, aby byl zvýhodněn nebo znevýhodněn důchodce, který odejde do penze jeden týden, oproti tomu, kdo odejde do důchodu další týden.
Na podobě tzv. velké důchodové reformy se ve čtvrtek dohodli ekonomičtí ministři. Lidé by si podle nich mohli od roku 2013 dobrovolně převádět tři procentní body z 28 procent superhrubé mzdy, které jdou na sociální pojištění, ze státního průběžného pilíře na individuální důchodové účty u soukromých penzijních společností. Podmínkou je, že 2 procenta si budou muset přidat ze svého. Pro spoření na individuální účet se budou muset rozhodnout nejdéle v 35 letech, tedy v době, kdy už budou mít podle Drábka stabilní příjem a budou mít pokryty zvýšené náklady na založení domácnosti. S tzv. malou důchodovou reformou půjde Drábek už zítra na vládu.
