Nálada spotřebitelů v Německu se zhoršila. Snížení DPH nezabralo tolik, jak se čekalo

Nálada německých spotřebitelů se na konci léta zhoršila, vyplývá z průzkumu, který v pátek zveřejnil institut GfK. Přispělo k tomu hlavně očekávání slabších příjmů. Index nálady spotřebitelů za měsíc září se podle institutu snížil na minus 1,8 bodu z předchozích minus 0,2 bodu. Na Slovensku se pak ekonomická nálada druhý měsíc po sobě zlepšila.

Pokles indexu v Německu tak vyvolává obavy, zda jsou výdaje domácností v největší evropské ekonomice dostatečně silné na to, aby se hospodářství mohlo dál zotavovat z koronavirového šoku. Index nálady německých spotřebitelů, založený na vzorku zhruba dvou tisíc lidí, se přitom v předchozích třech měsících zvyšoval. 

Analytik GfK Rolf Bürkl v souvislosti s poklesem indexu poukázal na růst počtu případů nákazy novým koronavirem a na obavy z dalšího kola karanténních opatření, které vyvolávají nejistotu a snižují náladu.

„Snížení DPH, které vešlo v platnost 1. července, podněcuje ke spotřebě, ale nyní nepřináší žádné silnější impulsy,“ konstatoval Bürkl.

Berlín se rozhodl snížit daň z přidané hodnoty (DPH) na půl roku. Základní sazba klesla z 19 na 16 procent, snížená ze sedmi na pět procent. Záměrem vlády bylo povzbudit hospodářství zasažené dopady koronavirové krize vyšší spotřebou. Snížením obou sazeb DPH klesnou podle ministerstva financí letos příjmy z daní o 20 miliard eur (asi 525 miliard korun).

Třebaže se očekává, že příjmy spotřebitelů klesnou, už čtvrtý měsíc za sebou se zlepšilo očekávání ohledně stavu celkové ekonomiky země.

Optimismus je stále velmi vratký

Spotřebitelé stále čekají, že se z toho německá ekonomika dokáže dostat, podotkl Bürkl. Varoval ale, že optimismus může vyprchat, pokud se nepodaří zastavit nárůst počtu nových případů nákazy, a úřady tak budou nuceny zavádět přísná opatření.

Ve druhém čtvrtletí německá ekonomika oproti předchozím třem měsícům klesla o rekordních 9,7 procenta. Berlín odhaduje, že i přes hospodářské oživení ve druhé části roku zaznamená ekonomika za celý rok nejhorší recesi v poválečné době. Naposledy uvedl, že na letošek počítá s poklesem hrubého domácího produktu (HDP) o 6,3 procenta.

Nálada na Slovensku se zlepšuje

Ekonomická nálada podnikatelů a spotřebitelů na Slovensku se v srpnu druhý měsíc po sobě zlepšila, nadále však zaostává za loňskem i za obdobím do letošního března. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil slovenský statistický úřad.

Tříměsíční klouzavý průměr souhrnného indexu ekonomické nálady na Slovensku po úpravě o sezonní vlivy v srpnu vzrostl o devět bodů na 83,5 bodu. Jeho stávající hodnota zaostala za dlouhodobým průměrem o 19,8 bodu a za výsledkem z loňska o 13,1 bodu.

V meziměsíčním srovnání se pak nálada zlepšila ve všech sledovaných sektorech kromě stavebnictví. Oproti loňsku byl ukazatel lepší pouze v průmyslu.

Na novodobém minimu byla ekonomická nálada na Slovensku letos v červnu, kdy zmíněný ukazatel klesl na 64,8 bodu. V únoru, tedy měsíc před potvrzením prvního případu koronaviru v zemi, byl na 98 bodech. Následná karanténní opatření, z nichž většinu Bratislava mezitím zrušila, ovlivnila i činnost řady podnikatelů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 4 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 8 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...