Na vyšší důchody chce vláda vzít peníze z privatizačního účtu

Plánované zvýšení důchodů od příštího roku by zřejmě mohla vláda financovat z peněz na privatizačních účtech. Vyplývá to z novely zákona o zrušení Fondu národního majetku, kterou schválil Babišův kabinet v demisi. Státní pokladnu by mělo navýšení důchodů stát zhruba 14,5 miliardy. Ve fondu bylo ke konci loňského roku 22 miliard. Opozice novelu kritizuje.

„Myslím si, že ten účet už dávno neměl existovat. Slouží na výnosy z dividend nebo prodej majetku. A už v minulosti byl používán na převod do státního rozpočtu a peníze sloužily na financování důchodů,“ uvedl premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). 

Dodal, že letos poprvé od roku 2009 bude důchodový účet v přebytku a podle současného znění zákona tak nemohou být peníze převedeny do rozpočtu. „Proto navrhujeme novelu, která umožní, aby prostředky od 1. ledna 2019 byly převedeny do státního rozpočtu tak, jak tomu bylo v minulosti, kdy důchodový účet v přebytku nebyl. Žádná kritika není na místě, protože tyto peníze vždy chodily do rozpočtu,“ řekl Babiš.

„Desítky miliard z Fondu národního majetku, které se vláda chystá rozpustit ve spotřebě, jsou peníze pro budoucnost. Vláda je chce utratit za zvýšení důchodů, nicméně ani veškeré prostředky z fondu nebudou schopny plánované zvýšení pokrýt,“ uvedla první místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Fond privatizace jsou fakticky zvláštní účty, na kterých jsou peníze převedené v roce 2006 ze zrušeného Fondu národního majetku na ministerstvo financí. Zároveň na účty plynou peníze z privatizace a dividendy od společnosti ČEZ. Například z předloňského zisku firmy stát dostal loni dividendu 12,4 miliardy korun. Z fondu se financuje například odstraňování starých ekologických škod.

Deset procent průměrné mzdy pro všechny

Vláda minulý týden schválila, že by od ledna 2019 měly stoupnout důchody seniorům nad 85 let o tisíc korun měsíčně. Návrh novely zákona o důchodovém pojištění, kterou musí ještě schválit parlament, přináší také změnu v pevné výměře důchodů, která je pro všechny stejná.

Nově by měla odpovídat deseti procentům průměrné mzdy místo nynějších devíti procent. Podle propočtů vlády by měli důchodci dostat od ledna včetně obvyklé valorizace přidáno minimálně 540 korun.

Důchodový systém v Česku se loni poprvé po osmi letech dostal ze schodku. Na penze se vybralo o 0,9 miliardy víc, než se na ně vyplatilo. Penzijní soustava byla v deficitu od roku 2009. V letech 2012 a 2013 se blížil 50 miliardám korun. V přebytku by měla penzijní soustava být i v letošním roce. Částka by měla být vyšší než loni.

Ministerstvo financí v materiálu upozornilo, že mezi roky 2012 a 2015 klesly zůstatky na účtech fondu o více než 8,8 miliardy korun, tedy o více než polovinu, na 8,4 miliardy korun. Přitom možné požadavky, které mohou, ale také nemusejí být na základě smluv uplatněny, tvoří zhruba 143 miliard korun.

Majetek Fondu privatizace ke konci roku 2016 činil 96,6 miliardy korun. „V případě, že by došlo k neočekávanému výpadku příjmů, nebude ve Fondu privatizace dostatek aktiv pro krytí všech potenciálních závazků a finančních požadavků,“ upozornilo ministerstvo financí v materiálu.

Hrozí „bezúčelné hromadění peněz“, tvrdí ministerstvo

Nyní ministerstvo uvedlo, že díky přebytku důchodového účtu nebude splněna podmínka pro převod peněz do státního rozpočtu, a vzniká tak riziko bezúčelného hromadění peněz na privatizačních účtech, protože zůstatky na účtech výrazně převyšují výdaje na ekologické a další privatizační závazky.

„Tyto výdajové tituly z privatizačních účtů budou mít nadále prioritu a v případě potřeby bude naopak možné čerpat na ně prostředky ze státního rozpočtu, což doposud nešlo,“ uvedla ministryně financí v demisi Alena Schillerová (nestr. za ANO).

Novela rovněž snižuje počet výdajů, které bude z fondu možné financovat. Příjmy fondu, které jsou z 80 procent tvořeny dividendami společnosti ČEZ, nestačí pokrýt závazky fondu. Ministerstvo financí již v koncepci schválené loni v září proto navrhlo vyřadit z fondu potenciální výdaje na podporu průmyslových zón a výdaje na dotace zasílané státnímu podniku DIAMO k odstraňování následků těžby uranu ve Stráži pod Ralskem.

„Oba tituly lze hradit z prostředků ministerstva průmyslu a obchodu,“ uvedl tehdy resort. Dále navrhl, aby potenciální možnost využít peníze fondu ztratily ministerstvo kultury a Státní fondy dopravní infrastruktury a Státní fond rozvoje bydlení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 18 hhodinami

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
4. 6. 2026
Načítání...