Celkem 29,1 miliardy korun – tolik činil schodek státního rozpočtu ke konci října, o měsíc dřív byl přitom 2,8 miliardy. Výsledky zveřejnilo ministerstvo financí, které ale zdůraznilo, že jde o nejlepší výsledek hospodaření ke konci října od roku 2008. Rozpočtu pomáhá hlavně víc než čtyřprocentní ekonomický růst a rekordní příliv peněz z Evropské unie. Státní finance zatím neohrožuje ani migrační krize – ČT zjistila, že za ní stát letos utratil víc než 800 milionů.
Na účet uprchlické vlny poslalo Česko zatím 800 milionů
3 minuty
Události: Migrační krize českou státní kasu neohrožuje
Peníze, které stát vynaložil v souvislosti s uprchlickou krizí, mířily většinou do záchytných zařízení, na zahraniční pomoc nebo například i na přesčasy policistů, kteří uprchlíky zadržují. „V případě, že Spolková republika Německo přestane brát žadatele, jako bere doposud, tak potom bychom se mohli stát předmětem vyššího migračního tlaku,“ uvedl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).
Na příští rok plánují politici vyčlenit na migrační krizi 1,1 miliardy korun, což představuje méně než tisícinu všech rozpočtových výdajů. Ministři jsou zatím přesvědčeni, že tato částka bude stačit.
Bez peněz z Bruselu by to bylo horší
Ministerstvo financí upozorňuje na to, že dosavadní výsledky potvrzují oživení české ekonomiky. Celkové příjmy rozpočtu stouply v říjnu meziročně o 86,4 miliardy na 997,2 miliardy korun. Klíčovou roli v nich ale hrály zejména příjmy z evropských fondů. Ty totiž meziročně poskočily o více než 53 miliard korun.
Podle hlavního ekonoma GE Money Bank Petra Gapka je ale potřeba si uvědomit, že Česko dočerpává zdroje z minulého rozpočtového období. „Takže v příštích letech by mohly tyto příjmy o něco poklesnout,“ dodává Gapko.
V čerpání z evropských peněz jsme velice zapracovali jako vláda. Všichni ministři se snažili a díky tomu máme tento rok rekordní příjem.
A potvrzuje to také analytik Komerční banky Marek Dřímal. „Příliv peněz z fondů EU, který výrazně navyšoval příjmy v první polovině roku, se v posledních měsících prakticky zastavil. Naopak výdaje státu pokračují v růstu. Uměle vylepšená bilance rozpočtu se tak postupně narovnává a vládní finance padají do deficitu,“ uvedl.
Příjmy rozpočtu z daně z příjmu právnických osob podle úřadu stouply meziročně o 11 procent na 78,6 miliardy korun, a jsou tak za deset měsíců roku nejvyšší od vypuknutí finanční krize v roce 2008. Celkové daňové příjmy bez sociálního zabezpečení stouply meziročně o 17,6 miliardy na 487,9 miliardy korun.
Rozpočet
„Zlepšuje se také výběr spotřební daně, kde stát vybral víc než v loňském roce. Konkrétně jde o něco přes šest miliard,“ dodává Gapko.
Zvýšený objem výběru daní není ovšem podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy tak výrazný, aby bylo možné hovořit o zlepšení daňového výběru jako takového. „Zvýšený objem daňového výběru lze totiž v jeho úplnosti zdůvodnit poměrně razantním růstem tuzemského hospodářství,“ uvedl.
GALERIE
Rozpočet říjen 2015
Obce možná dostanou víc
Inkaso daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně stouplo o 0,8 miliardy na 196,4 miliardy korun. Schválený rozpočet počítá s poklesem o 0,9 miliardy korun. DPH je současně hlavním zdrojem daňových příjmů náležejících podle platného rozpočtového určení daní obcím a krajům. Ty by tak podle odhadu ministerstva měly na konci roku dostat více, než počítaly plány úřadu.
Dá se říct, že deset miliard ve státním rozpočtu způsobilo samotné zlepšení ekonomiky.
Celkové výdaje rozpočtu stouply meziročně o 70 miliard na 1026,3 miliardy korun. Na sociálních dávkách stát vydal 415,3 miliardy korun, což je meziroční růst o 9,2 miliardy korun. V souvislosti se zrychleným čerpáním peněz z fondů EU stouply ke konci září i investiční výdaje rozpočtu, a to o 40,5 miliardy na 111,6 miliardy korun.
„Když očistíme bilanci od peněz Evropské unie, tak vidíme zhoršení hospodaření státu, a to meziročně o téměř 37 miliard,“ poukazuje na vyšší výdaje bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).